Každá žena má představy o tom, jaká by měla být matka. Vykašlete se na ně a buďte "jen" šťastná. To stačí.
Základ spokojeného života spočívá v tom, že člověk prožívá pozitivní emoce a netrpí stresem, který nedokáže zpracovat. Proto je nejdůležitější, aby se matka malého dítěte snažila být v dobré náladě. Pro dítě je opravdu velmi důležité, aby cítilo z matky pohodu a lásku. Mnohem důležitější než neustále čisté oblečení či nejnovější eko hračky nad postýlkou.
Řekněte si o pomoc
Nebojte se říct svému okolí o pomoc a buďte konkrétní. Často lidé chtějí pomoci, jen neví jak a maminka může takové snahy vnímat negativně, v tom smyslu, že jí někdo mluví do věcí, které si chce rozhodovat sama. Neměla byste se bát slušně požádat okolí o pomoc místo toho, abyste trpěla lítostí, že to ostatní nenapadne. Než se rozčilovat, že jsou lidé nevšímaví, že vám nepomohou s kočárkem, je lepší poprosit a určitě nebudete odmítnuta.
Bio či nebio
Také je důležité, aby se matka nestala obětí módního diktátu. Pod tím si jistě každý představí komerční produkty a reklamu. Mohou to být i dobré věci, ale pokud musí matka vynakládat obrovské úsilí na jejich dodržování a způsobuje jí to stres, mohou tyto věci působit i negativně. Příkladem mohou být biopotraviny nebo používání ekologických látkových plen. Pro dítě je mnohem horší dusno v rodině, které vznikne například z toho, že babička dala dítěti jídlo, které neodpovídá matčiným představám, než dopad tohoto jednoho konkrétního jídla na zdraví dítěte. Něco jiného samozřejmě je, pokud má dítě na něco alergii a rodinní příslušníci to nerespektují.
Matka = superžena?
V dnešní době ve společnosti pozoruji tzv. kult matky: vládne představa, že matka se musí dítěti neustále věnovat a rozvíjet ho, nejlépe pomocí kroužků a absolvování kurzů, jak na to. A maminky, které to nedělají, pak trpí stresem, že nejsou dost dokonalé matky pro své dítě. Pro dítě ale není to nejlepší neustále mu vymýšlet zábavu a věnovat se mu, často potřebuje klid a být se sebou samo, aby se mu mohla rozvíjet fantazie a tvořivost. Při všech svých čtyřech dětech jsem doma pracovala a děti si u mne v místnosti samy hrály. Nikdy jsem za nimi neběhala a nedělala záchranu při běžných činnostech. Dnes musím říct, že jsou všechny velmi samostatné, šikovné, a přestože jsou velmi živé, zároveň jsou na sebe opatrné, protože odmalinka vědí, že je třeba dávat pozor, aby si neublížily. Také mají velkou fantazii, která je jejich vlastní, kterou si samy vytvořily, nebyla jim předána pohledem jejich okolí, což je pro život velmi důležité.
Mgr. Marie Vilánková