Kojení je nejpřizenější strava pro dítě. Kromě potravy posiluje též pouto mezi matkou a miminkem.
Lidé patří mezi savce, jejichž hlavním spojovacím znakem je výživa mláďat kojením z mléčných žláz, které vznikly modifikací žláz kožních. Dítě se rodí s reflexem, který umožňuje sát a polykat mléko. Kojení je pro dítě velmi důležité, protože mu poskytuje ideální stravu. Mělo by být uděláno všechno pro to, aby dítě mohlo být kojeno a nemuselo být používáno upravené kravské mléko. Při používání náhražek dítě sice zdánlivě prospívá, ale náhražky mohou nastartovat poruchy metabolismu a poruchy vstřebávání potravy.
Kouzlo mateřského mléka
Mateřské mléko obsahuje velké množství tuků, oproti kravskému obsahuje větší podíl nenasycených mastných kyselin a esenciálních mastných kyselin, zejména nenasycené mastné kyseliny s dlouhým řetězcem (LCPUFA). V mozku tvoří podíl 30–50 procent ze všech mastných kyselin, jsou proto pro organismus nenahraditelné. Polynenasycené mastné kyseliny s dlouhým řetězcem obsažené v mateřském mléce jsou mnohem lépe vstřebatelné než ty, které jsou obsažené v mléce kravském. Tyto kyseliny jsou velmi důležité pro neurologický vývoj dítěte a fungování mozkové kůry. Pokud je jich málo, vzniká nedostatečný počet receptorů na buňkách a to může mít vliv na jakoukoli oblast lidského zdraví a psychiky. Proto je kojení podle výzkumů prevencí proti obezitě a alergiím, kojené děti mají vyšší IQ. Také tukový metabolismus a problémy s cholesterolem velmi závisí na správných poměrech tukových částic, na jejich hustotě, velikosti a složení. Pokud tyto poměry nejsou od začátku nastaveny správně, může dojít k poruchám metabolismu s následným ukládáním metabolitů do tkání, a tím ke vzniku poruch v těchto tkáních. Mateřské mléko obsahuje také lipázu, enzym potřebný pro štěpení a trávení tuků, protože sekrece pankreatem ještě není dostatečná. Převařením mateřského mléka se tento enzym ničí.
Bílkoviny
Bílkoviny v kravském a mateřském mléce jsou rovněž odlišné. V mateřském mléce převládají bílkoviny syrovátkového typu (80 procent), zatímco v mléce kravském bílkoviny kaseinové (syrovátkových je pouze 20 procent). V mateřském mléce tvoří hlavní syrovátkovou bílkovinu alfa-laktalbumin a laktoferrin, který dítěti poskytuje kompletní zdroj aminokyselin. V kravském mléce převládá beta-laktoglobulin, který v mateřském mléce není přítomen, dítě ho neumí štěpit na základní aminokyseliny a může u něj vyvolávat nepříznivou protilátkovou odpověď, která se projevuje jako alergie.
Problematický je samozřejmě i kasein, který odolává štěpení pomocí enzymů lidského trávicího traktu; vyvolává také alergickou odpověď a často se podílí na problémech s dýchacím ústrojím. Kojení je proto velmi důležité pro správný metabolismus a vývoj dítěte, stejně jako pro imunitu (podrobněji jsme o tom již psali na jiném místě). Imunita novorozence ještě není úplně vyvinutá, neprodukuje protilátky proti mikroorganismům v dostatečné míře a je třeba dodávat je dítěti prostřednictvím mateřského mléka spolu s látkami, které přímo působí proti bakteriím. Součástí mateřského mléka je mnoho látek, které regulují růst a vývoj dítěte.
Zdravé kojení
U kojení je třeba vzít do úvahy několik věcí. V první řadě je důležité, aby docházelo k dostatečné tvorbě mléka. Tvorba mléka je řízena hormonálně pomocí hormonů prolaktinu a oxytocinu. Prolaktin podporuje tvorbu mléka v mléčné žláze. Tento hormon je produkován předním lalokem hypofýzy. Oxytocin vypuzuje vytvořené mléko z prsní žlázy; je vylučován ze zadního laloku hypofýzy. Proto je velmi důležitá hormonální osa hypotalamus–hypofýza. K podpoře její správné funkce je možné využít přírodních prostředků.
Problém může být také v prsní žláze, v níž se mohou nacházet mikrobiální ložiska. Ta potom toxicky působí na buňky mléčné žlázy, ve kterých se mléko tvoří a secernuje z nich. Tím může dojít ke vzniku zánětu prsní žlázy při kojení, který je velmi bolestivý a často skončí léčbou antibiotiky a ukončením kojení dítěte. Protože mléčná žláza vznikla modifikací kožních buněk, záněty často způsobují bakterie, které jsou také patogenní pro kůži, např. zlatý stafylokok.
Další hledisko je složení mateřského mléka. Toto složení je hodně dáno stravou matky, stavem jejích střev a jejím metabolismem. Pokud má matka nějakou poruchu metabolismu, projevuje se to na složení mléka a to může nepříznivě ovlivnit metabolismus dítěte. Proto je třeba před početím uvést v rámci možností do pořádku metabolismus. Na složení mléka má také zásadní vliv strava, proto by se maminka měla stravovat podle zásad zdravé výživy. Se všemi zmíněnými problémy může pomoci také detoxikační medicína.
"Prokojený" den
Kojení je velmi důležité, ale zvláště u prvního dítěte je třeba vyhnout se tomu, aby se stalo jedinou náplní dne. U druhých a dalších dětí se to nestává, protože to organizačně nelze. Velmi často mají maminky strach, aby kojily dostatečně, a proto nechávají dítě dlouho u prsu. Situace je složitá, protože lidé mají často tendenci chodit z jednoho extrému do druhého. Naše maminky patřily do generace, kde bylo kojení potlačováno a byla snaha zavést umělou výživu. Poté, co se zjistilo, jak je kojení nenahraditelné, je naopak trend, aby bylo kojeno co nejvíc dětí, a jsou vydávána různá doporučení, jak správně kojit. Tyto rady je ale třeba brát jako doporučení, nikoliv jako dogma. Když si maminka přečte, že se má dítěti nabídnout prs kdykoli a na tak dlouhou dobu, jak chce dítě sát, a vezme to doslova, může se stát, že za chvíli nebude dělat nic jiného než mít dítě u prsu. Problém je, že to maminka brzy přestane fyzicky i psychicky zvládat, začne být unavená a nervózní, začne nervozitu přenášet na dítě, které se chce uklidnit dumláním, a roztáčí se bludný kruh. Ideální je nakojit dítě, když má hlad, během pěti až deseti minut. Je důležité nechat dítě sát i takzvané zadní mléko, které obsahuje velké množství tuků a má bílou barvu.
Mléko podle poptávky
Mléko se tvoří podle potřeby dítěte. Na začátku kojení v době po porodu je třeba najít rovnováhu mezi množstvím mléka a potřebou, proto se velmi často stává, že prsa jsou nalitá příliš, jsou bolestivá. Mimo to pokud je prso příliš plné, dítěti se z něj špatně saje, proto je dobré trochu mléka odstříkat. Je ale potřeba vyhnout se zbytečnému odstříkávání, protože pak se mléka tvoří příliš mnoho a maminka si přidělává práci. Ideální je dopracovat se během několika dní do stavu, kdy není třeba odstříkávat. Velmi účinně se dá množství mléka ovlivnit pomocí aromaterapie vtíráním esenciálních olejů do kůže prsou, ale je třeba postupovat velmi opatrně. Podrobné informace naleznete například v knize německé porodní báby Ingeborg Stadelmann Zdravé těhotenství, přirozený porod.
Polohy kojení
Je praktické naučit se kojit dítě v různých polohách. Velmi často se stává, že se maminka naučí v porodnici jednu polohu při kojení, například vleže. Pak má problém kojit v jiné poloze a je tím velmi omezována. Praktická je pro novorozence zavinovačka, protože dítě se matce lépe drží při kojení vsedě. Sama jsem první dceru kojila přes půl hodiny vleže, pak jsem měla pocit, že nedělám nic jiného, než kojím. U dalších dětí už to šlo mnohem jednodušeji, v podstatě jsem neměla pocit, že by mě to jakkoli omezovalo. Kojení je praktické na cestách, protože dítě můžete nakojit téměř kdykoli a kdekoli.
Stačí jen mléko?
Při plném kojení (prvních šest měsíců) by se dítěti neměly podávat další tekutiny, protože může dojít k takzvané otravě vodou. Ledviny kojence ještě nejsou plně vyvinuté a s nadbytečnou vodou vylučují také sodík. Nadměrná ztráta tohoto minerálu vede k ovlivnění mozkové činnosti, dítě je podrážděné, ospalé a dochází k poruchám mentální činnosti, může se objevit nadýmání nebo otoky ve tvářích. Toto je třeba dodržovat a nedat na praktické rady babiček, které budou tvrdit, že se to tak dělalo vždycky. Dělalo se mnoho věcí, to ale neznamená, že by byly prospěšné…
Mgr. Marie Vilánková