Malé děti jsou mnohem citlivější, než si myslíme. Buďme jim trpělivými a milujicími rodiči.
Nejmenší děti jsou podstatně rozumnější a přitom zranitelnější, než vůbec tušíme. Snadno jim můžeme ublížit a těžce je poškodit na dlouhou dobu, někdy i na celý život. Zejména ve věku do tří let probíhají zásadní vývojové fáze. Podporujme jejich fantazii a především buďme milujícími rodiči, co jsou tu vždy připraveni s otevřenou náručí.
Málokdo si uvědomuje, proč a jak si v hlavách neseme dědictví starší více než 600 milionů let. Už nejmenší děti poznávají, pamatují si a prožívají jevy daleko hlouběji a šířeji, než jsme si dokázali ještě před nedávnem představit.
Od senzorického po abstraktní myšlení
Mladší batole jeden až dva roky přechází postupně z tzv. senzomotorické inteligence (založené na smyslovém vnímání) do fáze symbolického myšlení (založeného na rozvíjející se představivosti a fantazii). Vytrvale prověřuje fyzikální zákony a ujišťuje se, že předměty opravdu padají dolů, že se písek či voda opravdu nedají nabrat. Krok za krokem se učí předjímat nové situace a vymýšlí různá řešení.
Rituály, fantazie, destrukce
Děti milují rituály, osvědčené postupy a mají snahu na nich lpět. Postupně se odpoutávají od matky, začínají rozumět okolnímu dění. Zároveň disponují neomezenou fantazií, chtějí se bavit - ať už v knihovně, na pískovišti, či v obchodě. Nechte se okouzlit a účastněte se výprav do jejich fantazie. Dítě si v roli, se kterou se identifikovalo, upevňuje osobní postoj a názor. Vytváří si tak pocit jistoty, představu o spravedlnosti a zároveň se rozvíjí jeho schopnost empatie, pokory, učí se být ohleduplné.
I destrukce má svůj význam. Na první pohled ničitelská činnost může být pro dítě v rámci objevovatelských a badatelských pohnutek důležitá. Dětem je vlastní vše rozkládat a skládat, předměty do sebe vsunovat či na sebe vrstvit, schovávat se, atd.
Dobro a zlo
Dítě umí rozlišit dobrý úmysl od zlého, altruistické chování od agresivního a egoistického. Intuitivně se orientují v náladách a rozpoložení ostatních lidí.
Pokuste se na to zaměřit a více dítěti naslouchat, napojit se na dítě, nebrzit ho v jeho přirozené kreativitě, neusměrňovat ho v nápadech a fantaziích. Rozvíjejte s dítětem jeho představy, přistupte na jeho náměty a nezaujatě se nechte vést. Brzy si uvědomíte, jak vás obohacuje, inspiruje a okouzluje. Dítě vám za to bude vděčné, získáte si jeho důvěru a náklonnost.