I když se styly výchovy mění, nároky rodičů zůstávají často vysoké. Ne vždy jsou tyto nároky pro dítě motivační.
Zatímco dříve se preferovala výchova ve formě cukr a bič, v současnosti je trendy spíše styl kamarádský. Navzdory výchově však řada rodičů na své dítě klade přehnané nároky. Samozřejmě s myšlenkou, že pro své dítě chtějí „jen“ to nejlepší. Bohužel tato snaha o perfektnost a dokonalost, může způsobit řadu komplikací. A to často i tam, kde bychom to nečekali
Tohle nedělej! To nezvládneš
Základní výbavou většiny dětí je objevovat. Cokoli, kdykoli a jakkoli. S tím se pojí i touha si věci zkoušet. Role rodiče není v tom, mu (hned) ukázat „jak se to dělá správně,“ ale spíš být poblíž a minimalizovat rizika případných škod a zranění. Už v tomto bodě řada rodičů selhává. Stačí si vybavit scénu na hřišti, kde ustrašená matka/otec/babička svému dvouleťákovi vysvětluje, aniž by ho věc nechali zkusit, že je na to malý a nezvládne to. Může se jednat o sklouznutí, zdolání prolézačky nebo vylezení na plot. Samozřejmě se nebavíme o situacích, kdy jde o život, pak není prostor na diskuzi (přecházení silnice, sahání na elektriku, mazlení cizích psů…). Jde o to, že dítě hledá způsoby, jak něčeho, co chce dosáhnout, že na některé cíle si musí počkat a také jak chutná selhání (pro danou chvíli). Testuje přesně ty věci, které po něm chceme v pozdějším věku. Jenže, kde nejsou základy, není co budovat…
My jsme lékařská rodina anebo tuto firmy jednou převezmeš
Rodič s velkými ambicemi tak nějak předpokládá, že zrovna jeho dítě podědilo přesně ty vlastnosti, které mu pomohou v předem dané kariéře. Ne vždy se však v rodině lékařů narodí další jedinec s touhou stát se lékařem. To platí i pro ostatní „dědičná“ povolání, včetně rozjeté rodinné firmy, pro jejíž budoucí převzetí se potomek přeci narodil. Pozor na očekávání a směřování dítěte tam, kde ho chceme mít my. I v rodině lékaře se může narodit skvělý hasič, truhlář, cukrářka, kadeřnice, volejbalistka, horolezec anebo fotbalista… V tomto případě si vzpomeňte na základní pohádky, kdy hlavní hrdina odchází do světa na vyučenou, aby se pak (dobrovolně) vrátil domů obohacený o zkušenosti. Někdy je to přesně to, co potřebuje vaše dítě. Možná jeho cesta k povolání lékaře vede trochu jinudy.
Je v tom dobrý, dáme ho na kroužek
Jedním z těžkých úkolů rodičovství je v dítěti nezabít jeho touhu po objevování. Respektive poskytnout mu ty správné podněty ve správný čas. Velkým úskalím u rodiče s přehnanými nároky je, že využije jakoukoli příležitost, aby svému dítěti ve svých očích poskytl výhodu. A to navzdory tomu, zda činnost dítě prostě jen baví anebo chce umět víc. Jakmile si tedy takový rodič všimne, že je dítě šikovné na běh, už je přihlášeno na atletiku, pokud si rádo zakope s kamarády, najednou je na hřišti pod dohledem trenéra. Nemine to ani děti s uměleckým nadáním, které jsou posílány na kurzy keramiky, malování, výuky na hudební nástroj. Největším paradoxem pak je, že taková cílená dřina dítě v jeho vývoji zastaví, někdy dokonce vzbudí odpor, a tak místo úspěchu následuje truc anebo činnost bez smyslu a radosti. Počkejte spíše na chvíli, kdy dítě opravdu dospěje do fáze, že něco chce rozvíjet. Nenuťte ho do kroužků jen proto, že mu to jde.
Makej, to dáš. Uprav se, ať se alespoň někomu líbíš
Mnoho škody dokáže napáchat i řada zdánlivě motivačních výkřiků a vět. Dítě v jeho tíživé situaci pravděpodobně nepotěší, když mu rodič s vědoucím výrazem místo očekávané podpory vrazí do obličeje věty typu: „Makej, nebuď bábovka.“ „Kluci nebrečí!“ „Holky se takhle nechovají.“ „Já ti to říkal/a.“ Citlivějším dětem taková reakce může způsobit i „trauma“, kterému se pak v životě bude vyhýbat (ustrašenost a snaha se vyhnout určitým situacím) nebo naopak za každou cenu jej stále překonávat (adepti na adrenalinové sporty). Cílem není nic jiného než se (pod)vědomě zavděčit autoritě (rodiči). Speciální kategorií je „negativní“ motivace dívek, na které jsou kladeny nároky ohledně vzhledu. Věty typu: „Nejez, budeš tlustá,“ nebo „Tohle si bereš na sebe?“ vedou k pořádnému kopanci do sebevědomí či poruchám příjmu potravy.
Přehnané nároky mívají nepěkné dopady
Je dobré vědět, že každý rodič má nějaká očekávání, která se někdy vyplní a jindy jsou úplně mimo. O tom, že je tlak na dítě příliš velký, však svědčí řada drobných a později i složitějších varování. Jaká to jsou?
- Noční pomočování, problémy s močovými cestami – ty jsou symbolem právě vztahů. Močový měchýř je představuje i to, jak zvládáme tlak na nás kladený. U dětí může symbolizovat i strach projevit určitý typ emocí (třeba byly v minulosti trestány, včetně pláče či strachu z něčeho).
- Problémy s ušima – často se kombinují právě s močovým ústrojím. Zjednodušeně lze říci, že dítě nechce něco poslouchat/slyšet.
- Zažívací problémy. Nervozita a strach ze selhání mohou vést také k zažívacím problémům a bolestem zdánlivě bez příčiny.
- Koktání a tiky. Zvýšené nároky na dítě mohou vyvolat i koktání či nejrůznější tiky. V tomto případě je nutné navštívit i odborníka, který pomůže problém vyřešit.
- Záškoláctví, rebelie za každou cenu, sebepoškozování
- Problémy s drogami – tato úniková strategie je velmi častá u dětí, na které byly kladeny vysoké nároky zejména v době vzdělání. Pokud nebyla splněna očekávání, následoval určitý typ trestu (od fyzického po psychický). Drogy se mohou objevit velmi brzy, zpočátku totiž paradoxně mohou dodat sebevědomí i energii.
Přehnané nároky klade rodič často i na sebe
Za přehnanými nároky rodiče často stojí i vlastní nejistota a strach ze selhání. Zkusme si tedy připomenout, že
- Nuda je běžnou součástí dětského světa. Rodič není zábavní park!
- Když to dítěti nedopřeji, bude strádat. Paradoxem je, že příliš věcí/zážitků dítě spíše zatěžuje.
- Chyba není selhání, pouze ukázka, že tato cesta nevede požadovaným směrem.
- Každý děláme chyby = je to celoživotní proces vývoje.
- Dopřejte dítěti právo na dětství! K tomu patří i zdánlivě neužitečné činnosti, které však v dětských očích jsou více než důležité.
- Nabídněte dítěti své zkušenosti, ale činnost nedělejte za něj.
- Dítě má právo na svůj život, není povinno dožít příběh, který vy jste nemohli žít.
- Pokud dítě dělá to, co jej opravdu baví, obvykle získá i na poli odměny přesně to, co potřebuje.
Moudrý citát na závěr: „Mějte své dítě rádi takové, jaké je, ne takové, jaké byste ho chtěli mít.“