Mléko obsahuje vápník a je pro nás zdravé. Také jste tuto větu v dětství slyšeli?
Mléko. Kontroverznější potravina snad ani neexistuje. Na jedné straně jsou zastánci, kteří v něm vidí zdroj vápníku a na druhé se stále častěji vynořují fakta, že pro nás asi zase takovým pokladem není. Nemluvě o humánním aspektu pití mléka z klasických potravinových sítí.
Alergie na mléko
V případě kravského mléka se často zmiňuje alergie, nebo porucha metabolismu živočišné bílkoviny. Poruchy metabolismu živočišné bílkoviny obecně jsou velmi častým problémem, a to především u bílkoviny některých mas, tedy svaloviny některých živočichů. V případě kaseinu, tedy bílkoviny mléka, jde rovněž o poruchu tolerance živočišné bílkoviny. Tak jako z masa vznikají v případě této poruchy různé metabolity, hlavně kyselina močová, tak i v případě neschopnosti trávit kasein zůstává tato živočišná bílkovina chybně zpracovaná v lidském organismu a stává se toxinem.
Úsměvné paradoxy
Porucha metabolismu kaseinu je pravděpodobně důsledkem nadměrného požívání mléčného kaseinu. Troufáme si říci, že lidé nikdy nejedli více mléčných koncentrátů než nyní. Lidé se však vždy hájí, že přece zase tolik mléčných výrobků nejedí. Když pak dojde na výčet, je to jogurt denně, sýr, nějaké to mléko, do toho šlehačka, smetana v omáčkách, máslo a samozřejmě káva - s pořádnou porcí mléka. A to je skutečně trochu moc, než naše tělo potřebuje. Mléko je dnes zkrátka trochu hnáno ekonomickou propagandou. Vzpomeňme třeba na projekty mléka do škol.
Kasomorfin – nebezpečný jed
Závažný problém je však v jiné metabolické poruše. Jde o případ, že dotyčný jedinec vytváří z mléka jistý typ peptidu, který se nazývá kasomorfin (celým jménem kasomorfin A7). Peptidy jsou z aminokyselin, bílkovin, které požíváme, vytvářeny v organismu běžně a jsou velmi důležité pro fungování organismu. Ovšem tento peptid je pro organismus těžce patologický. Podobně jako gluten narušuje především nervový systém a to má za následek poruchy nervového systému. Velice často porušuje oddíly mozku, které rozhodují o kvalitě imunitního systému, a proto bývá často příčinou autoimunitní reaktivity. Může se však podílet i na alergiích nebo na výrazném oslabení imunity. Na základě těchto poruch imunity se pak rozvíjejí různé choroby, velmi často duševního nebo neurologického charakteru. Mohou to však být i jiné autoimunitní choroby, které postihují různé tělesné orgány. Kasomorfin je tedy velmi nebezpečný jed.
Závěrem
Stručně si tedy zopakujme, že mléko, a to především mléko kravské, protože k jinému mléku máme jen velmi omezený přístup a také proto, že kráva jako nejvyužívanější hospodářské zvíře byla v minulém století velice intenzivně šlechtěna, může vystupovat v lidském organismu jako toxická látka, a to při alergiích jako alergen. Jiným toxinem je neschopnost metabolizovat živočišnou bílkovinu, tedy v tomto případě kasein: v těle vznikají metabolity této živočišné bílkoviny a poměrně složitým chronickým způsobem poškozují lidský organismus. Můžeme hledat příměr třeba v kyselině močové, která také nezpůsobuje příliš výrazné zdravotní problémy, ale spíše organismus ohrožuje svou chronickou přítomností. Nejzávažnější poruchou je vznik peptidu zvaného kasomorfin A7, který razantním způsobem poškozuje nervový systém se všemi důsledky. Dieta je v tomto případě pouze pomocným prvkem a je třeba řešit příčinu této poruchy a odstranit ji.