.jpg)
Majoránka patří k nejznámějším kuchyňským ingrediencím a také k nejstarším léčivým rostlinám.
Umíte si představit bramborovou polévku bez majoránky? A co teprve takové bramboráky, v nich je tato „bylinka“ naprosto nezbytná. A pokud jste nachlazení a máte kašel, není nad majoránkový čaj.
Původ
Původem je majoránka ze severní Afriky, Asie a jižní Evropy. K nám se dostala v 16. století ze Středomoří, podle legend to bylo při křižáckých výpravách. Dnes je majoránka rozšířená takřka po celém světě a tvoří nepostradatelnou součást směsí bylinkového koření.
Pěstování
Majoránku je dobré pěstovat na teplém místě, chráněném před větrem. Semena majoránky, která jsou k dispozici prakticky ve všech obchodech se zahradním sortimentem, se sejí koncem dubna. Přesazují se zhruba v květnu s mezerami 15 cm od sebe. Majoránka je jednoletka. Sklízí se už začátkem léta, kdy ji odřežeme asi 6 cm od země. Do podzimu zase doroste. Majoránku můžete používat čerstvou, nebo ji nechat zmrazit či usušit. Suší se zavěšená ve svazečcích nebo rozložená na stinném, vzdušném, teplém místě. Uchovává se v dobře uzavřených, temných nádobách. Skladovat by se neměla déle než rok.
Využití v kuchyni
Jako koření se používá majoránka drhnutá, tedy směs listů a květů. Koření se jí polévky, dušená masa, přidává se do paštik i do uzenin. Majoránkou můžeme dochutit také rýži nebo brambory, výborně se hodí na pizzu i do mastnějších pokrmů. Taková zabijačka bez majoránky, to si lze jen těžko představit, právě tady plní velmi důležitou funkci, neboť majoránka obsahuje látky podporující trávení a těžká jídla činí stravitelnějšími..jpg)
Využití v lékařství
Majoránka obsahuje aromatickou silici, třísloviny, hořčiny a vitamin C. V lékařství se používá v nálevu při poruchách zažívání, příznivě ovlivňuje vylučování žluči a tvorbu žaludečních šťáv. Působí také proti neurózám, nadýmání a střevní kolice. Uplatnění nachází i v kosmetickém průmyslu. V lidovém léčitelství majoránka používá především v podobě čaje, který působí proti nadýmání, žaludečním křečím, pro uklidnění. Z majoránky lze připravit také nálev vhodný k inhalování při astmatu, či mast proti rýmě, migréně nebo bolesti hlavy.
.jpg)
„Marjánka“, vládkyně květů a studánek
Staří Egypťané, Řekové a Římané považovali majoránku za magickou bylinu, ze které připravovali nápoj lásky. Naši předkové jí říkali „marjánka“, a pěstovali ji v hojném množství, poněvadž věřili, že pohlcuje veškerou negativitu kolem domu. V čarodějnických rituálech byla majoránka spojována s postavou Panny Marie kořenné, jejíž svátek se drží 15. srpna. Toho dne se v kostele světily byliny, plody a semena, jimž se pak v lidovém léčitelství připisovala zvláštní moc. Panna Maria zřejmě nahradila pohanskou Maru (Mořenu) bohyni smrti a zrození, jenž je o Smrtné neděli před velikonoci házena do potoka, ale pak je přinášena zpět do vsi v nové podobě, jako zelený, pestře zdobený stromeček – létéčko, který je vydáván za její dceru Majolenku (Marjánku), vládkyni studánek a květů.
redakčně zpracováno
použitý zdroj: Zdroj: Lesley Bremnessová, Bylinář - zdraví, krása a radost, Fortuna Print
foto: samphotostock.cz