Léto je plné dobrodružství, volnosti, radosti a změn. Bohužel potkáme i pár nástrah. Jak to „přežít“ ve zdraví?
To, co během roku odkládáme na odpoledne a víkendy se najednou stává naší každodenní součástí. Častěji cestujeme, měníme skupiny, se kterými se stýkáme, a zážitek se kupí na zážitek. Do toho se mění nejen prostředí, ale i naše strava. Se změnou režimu se však zvyšuje i riziko vzniku trávicích a jiných problémů. Na co si dát v letních dnech pozor?
Změna režimu na mnoha úrovních
Čas prázdnin přináší zejména dětem vytržení z každodenních povinností. Najednou není třeba vstávat do školy, navštěvovat kroužky, stihnout úkoly a učit se na písemky. Zároveň však nastává doba lehkého chaosu. Dvouměsíční prázdniny u babičky se už tolik nenosí, proto bývá dítě často vysláno na řadu táborů, ať už příměstských nebo zájmových a do toho se vetkne jedna rodinná dovolená. Každý týden či dva se tak dítěti režim mění. Tyto skoky mohou být pro dítě stresorem, jež následně způsobí zpomalení činnosti střev, nedostatečné vstřebávání živin z potravy či nechutenství nebo naopak tendenci se přejídat.
Dětská radost
Snad každá maminka zná dětské nadšení. Na jednu stranu je to krásné pozorovat, na druhou stranu se jí ježí chlupy na rukou. Spolu s radostí se totiž dětem trochu vypíná pud sebezáchovy. Snaží se vše stihnout v jeden moment, minutu po příjezdu. Právě v tento okamžik vzniká nejvíce úrazů: odřenin, boulí anebo i něco vážnějšího. Také nahromaděný stres z předchozích dní se v tuto chvíli častokrát uvolní, což paradoxně může vyvolat střevní potíže nebo i zvýšenou teplotu.
Páté přes deváté
Ačkoli je lákavé dát si párek v rohlíku u stánku, langoš nebo smažák uvědomte si, že tato jídla do vašeho jídelníčku zpravidla nezařazujete tak často. Jednorázové zhřešení střevní mikrobiom ještě nějak zvládne, ale dlouhodobý přísun „zvláštních“ potravin organismus oslabuje. To může vést k různým zažívacím obtížím (od nadýmání, přes zácpu, po nepříjemný průjem). A pozor, nemusí se nutně jednat o jídlo nezdravé. Stačí vyrazit za hranice anebo do jiné části Čech, Moravy či Slezska, kde se na stůl servíruje úplně něco jiného, než na co je naše střevní mikrobiota zvyklá a ona jednoduše neví, co s tím.
Čistota půl zdraví, ale kdo by chtěl být zdravý jen napůl?
Dodržování určitého hygienického standardu je samozřejmostí. Příliš čistoty vsak může být také na škodu. A to i v období rozmnožení určitého viru. Správně fungující imunita je základem našeho zdraví. Aby však fungoval optimálně, musíme i my pro to aktivně něco dělat. Je třeba vzít v potaz, že imunitní systém dítěte dozrává až do věku pěti let, a svým způsobem se učí stále. Nejedná se tedy o jednorázovou akci, ale postupné budování zdravé obranyschopnosti. Plně postačí základní hygienické návyky, počínaje mytím rukou (po použití WC, po příchodu z venku, po kontaktu s odpadky nebo po mazlení se zvířaty). Úzkostlivá dezinfekce okolního světa dítěte či hysterie, když sáhne na bahno, je spíše ohrožující. Trocha té špíny k dětem zkrátka patří, zejména té, když pracují s hlínou na zahradě, pohybují se v lese, hrají si s kameny v potoce nebo honí slepice po výběhu.
Slunce s důvěrou i rozumem
Dalším rizikovým faktorem střevních a dalších obtíží může být přemíra slunce. Sluneční paprsky jsou našemu organismu prospěšně, neboť jejich prostřednictvím se v pokožce tvoří tolik důležitý vitamin D (potřebný pro zdraví našich kostí, svalů, šlach i řadu dalšího). Jenže, všeho moc škodí. Zejména dětská pokožka je velmi citlivá. Navíc může snadno dojít k dehydrataci, úžehu či úpalu. S tím se pak pojí nepříjemné průjmy, bolest hlavy, světloplachost a únava. Základem úspěchu je tedy dostatečný pitný režim, pokrývka hlavy a případně u světlejších dětí vhodný opalovací krém, ideálně na přírodní bázi, aby nedráždil pokožku.
Studánky a koupaliště
Zdrojem pitné vody jsou také studánky, které jsou v mnoha místech považovány i za „léčivé“. Dokáží poutníka osvěžit. Nicméně je dobré předem zkontrolovat složení vody (i když často bývá tato informace také u studánky) i stav studánky. Vždy by se mělo pít přímo z pramenu, nikoli ze stojaté vody. Velkým tématem jsou také koupaliště nebo rybníky, kde máme tendenci doplňovat vodu z kohoutků na toaletách (pokud tam jsou přítomny). Takový zdroj však často parametry pitné vody nesplňuje a je označen jako užitková voda. Řešením v tomto případě může být obstarání speciálního čistícího filtru na vodu, který se jednoduše namontuje na lahev nebo dostatečné množství balené vody.
Které potraviny patří v létě mezi rizikové?
- Svačina na cesty. Ve vysokých letních teplotách se takový rohlík se šunkou už po relativně krátké době stává potenciální rozbuškou zažívacích potíží. Volte vždy takové potraviny, u kterých nehrozí rychlá zkáza a rozmnožení bakterií.
- Vajíčka. Bakterie (například salmonela) se ničí až při 100 °C, v teplých a horkých dnech dejte přednost spíše vejci natvrdo než na hniličku.
- Rychlá bageta u čerpacích stanic. Navzdory veškerým opatřením prostě netušíte, jakým způsobem byla skladována. Pokud je její součástí například majonéza, riziko vzniku obtíží se zvyšuje.
- Nanuky. Zkontrolujte obal – pokud je pomačkaný nebo poškozený, svědčí to o špatném skladování. Jestliže na dotyk cítíte, že je nanuk „polámaný“, pravděpodobně došlo k jeho částečnému rozmrazení (a riziku vniku patogenů).
- Zmrzlina. Ať už se jedná o točenou nebo kopečkovou zmrzlinu, vyplatí se zkontrolovat prostředí, ve kterém se servíruje. Pokud u kopečkové zmrzliny obsluha naběračku „koupe“ ve špinavé vodě, nesvědčí to o příliš o hygieně. Zmrzlina by měla být na pohled hladká, ne zmrzlá nebo příliš povolená.
- Maso na grilu. Dětem se často připravuje maso drůbeží, které je na tepelnou úpravu skutečně citlivé. Ujistěte se, že je skutečně „well done“. Tipem je maso po grilování zabalit na pár minut do alobalu, kde dojde. Maso také připravujte jinde než například zeleninu, jinak můžete nechtěně ostatní potraviny kontaminovat.