Zvířata jsou velmi důležitým prvkem, který by v dětském světě neměl chybět.
Vztahy se zvířaty mohou pomoci při budování vztahů v dětském kolektivu, ale jsou velmi podstatné i v případě přijetí zodpovědnosti. V neposlední řadě mají velmi prospěšný vliv na optimální fungování imunitního systému. Jaké zvíře je vhodné k dítěti?
Proč chci domácí zvíře
Dříve než nějakého domácího mazlíčka zakoupíte, uvědomte si, zda jej pořizujete pro sebe anebo pro dítě. Čím menší dítě, tím méně se o zvíře bude pravděpodobně starat. U větších dětí naopak máte šanci, že si řadu povinností obstarají samy. Zároveň ne každé zvíře je vhodné pro malé děti (jednoduše si mohou ublížit). V neposlední řadě je třeba si připustit, že…
- Zvíře není plyšák. Navzdory roztomilosti je to živý tvor, který má své osobité potřeby, mezi které patří i určité soukromí.
- Zvíře není úplatek. Pokud chcete své dítě motivovat k lepším výkonům (ať už ve sportu nebo ve studiu), pak příslib zvířete není zrovna optimální. Dítě se sice může krátkodobě zlepšit, ale po dosažení cíle se také můžete ocitnout zpět na původní hladině. A zoo pravděpodobně doma neplánujete.
- K malým dětem se příliš nehodí starší zvíře z útulku, obzvlášť pokud nemáte předchozí zkušenosti s chovem. Navzdory vašemu dobrému úmyslu se totiž může ukázat, že je vaše soužití nekompatibilní. Příběh zvířete je totiž zpravidla velmi pohnutý a jeho chování tak může být velmi specifické.
Co řešit před pořízením zvířete
- Budete mít dostatek času se o zvíře postarat?
- Máte kam domácí zvíře „ubytovat“? I ten nejmenší hlodavec či rybičky mají určité potřeby na prostor.
- Máte dostatek finančních prostředků poskytnout zvířeti adekvátní zázemí, včetně zdravotní péče?
- Máte někoho, kdo se o zvíře postará, když budete na dovolené?
- Zjistěte, zda vy nebo dítě nejste alergičtí na srst, peří, prach či nějakou složku potravy (např. seno) či podestýlku.
- Zvládnete zvíře nakrmit? U některých živočichů musíte krmit živou stravou (cvrčci, nitěnky, myši…).
- V případě alergie na srst není vždy řešením „skinny“ verze zvířete, neboť i tato zvířata mohou způsobovat alergickou reakci.
Jakmile se rozhodnete mazlíčka pořídit, vyrazte nejprve na nějakou odbornou výstavu či navštivte chovatele, kde si můžete udělat hrubou představu, co to znamená mít doma zvíře a zda se hodí k dětem. Vhodné je též něco aktivně nastudovat nebo se připojit do skupin na sociálních sítích, kde získáte řadu rad od hobbystů. Vyhnete se „nepříjemným“ překvapením a řady nadšeneckých chyb, které následně složitě napravujete. Příkladem může být výběr vhodného plemene u psa (aktivní vs. gaučák), případně u morčat vás může překvapit, že se chovají ve dvou kusech.
Zvíře doma: Pozitivní vliv na imunitu i psychiku
Výhodou soužití se zvířaty je zvyšování rozmanitosti střevní mikroflóry, mikrobiomu. Dítě má šanci se prostřednictvím zvířete seznámit s malou dávkou různých patogenů, čímž se jeho imunita přirozeně poučí a „vycvičí“. Jedním z pilířů naší imunity je i rozmanitost střevní mikrobioty. Přesto je v kontaktu se zvířaty nutné dodržovat určitá hygienická pravidla (mytí rukou, udržování čistoty v bytě…). Citlivým jedincům se nedoporučuje ani spát se zvířetem v jedné posteli nebo dokonce v jedné místnosti. Zvíře v domácnosti plní i úlohu „psychologa“. Někdy stačí „jen“ pozorovat jeho chování, reakce a život, jindy pomůže teplo jeho těla. Zvířecí kožíšek také zvládne mnoho dětských slz a neštěstí, které by jinak zůstaly uvězněny uvnitř. Procházky se psem mohou být jasným impulzem k pobytu venku a tolik zdravému pohybu. Dítě se také učí, že jsou tu tvorové, o které je třeba pečovat, jsou na nás závislí. Mnoho dětí uklidňuje i pohled na život rybiček.
Nejoblíbenější domácí zvířata
- Drobní hlodavci – křečci, morčata, krysy, fretky, králíčci… Jsou velmi přátelští, a kromě křečků je lze snadno ochočit a naučit i drobným trikům. Výhodou je, že se jedná o klecová zvířata, která nepotřebují venčení. Vaši pozornost a výběh však potřebují! Nevýhodou může být poměrně velké množství podestýlky a sena, které je základem jejich stravy. Bývají aktivnější spíš v noci, proto se nehodí do místností, kde spíte. Průměrná doba dožití je od 3 let (křeček, krysa) do 10 let (králíček).
- Ptáci – řada dětí touží po ptáčkovi, kterého naučí mluvit. Výchova ptáčka je však značně náročná a vyžaduje hodně trpělivosti. Nejsou tedy příliš vhodné pro malé děti. Vyděšené zvíře totiž může začít klovat. Dobrou variantou je párek nějakých menších ptáčků – andulky, kanárci, zebřičky… Počítejte s hlasovými projevy v brzkých ranních hodinách. Běžní ptáčkové se obvykle dožívají kolem 10 let. Papoušci pak nezřídka 30 a více let.
- Želva – existuje želva vodní a suchozemská. Zatímco vodní je masožravec (a pozor, skutečně může ukousnout i prst), suchozemská je býložravec (i ona umí kousnout, i když spíš omylem). Želva vyžaduje kvalitní terárium a zdroj tepla, ta suchozemská v ideálním případě i venkovní výběh (pobíhání po bytě jí na zdraví nepřidává). Pozor, dožívají se až 70 let!
- Rybičky – relativně nenáročná zvířátka. Důležité je jen udržovat čistou vodu a nenechat se zlákat vysokým množstvím rybiček. Nechte si poradit, některé druhy jsou vhodné pro začátečníky a zvládnou je i děti, jiné naopak vyžadují více zkušeností, a hlavně preciznější přístup.
- Pes – u psa je třeba zvolit vhodné plemeno (aktivní plemena skutečně vyžadují několikakilometrové procházky, jiná jsou spokojená na gauči). Ne každé plemeno je vhodné k dětem. Je to samozřejmě i otázka výchovy, ale jisté dispozice má pes již ve svých genech.
- Kočka – opět je třeba zvážit plemeno. Některé jsou vhodné do bytu, jiné spíše ven. U dlouhosrstých koček se budete muset pravidelně starat o srst. Pozor, některá plemena jsou méně přítulná.
U koček i psů počítejte s vícenáklady na očkování, veterinární péči (např. je vhodná kastrace samic i samců…) a u psů i očipování. Velkou vědou je u psů také strava. Zjistíte, že to není „jen“ o granulích. Navíc každé plemeno vyžaduje trochu něco jiného.
- Ostatní plazi – samostatnou kapitolou jsou různí hadi a ještěři. K dětem se nedoporučuje jedovatý had, na kterého dokonce musíte mít i povolení. Také je třeba hady krmit živou stravou.
- Pavouci – ne každý zvládne mít na dosah ruky živého pavouka. Opět, ti jedovatí jsou k dětem tabu.
- Šneci – poslední dobou jsou velmi oblíbení „obří“ afričtí šneci, kteří jsou velmi nenároční na chov.