Mít velkou rodinu je dar. Přesto tento okamžik může být pro starší dítě zátěží. Jak ho zvládnout?
Čemu se vyhnout a co naopak v rodině zavést? Důležitým uvědoměním je, že dítě nejde do lásky ani sympatií nutit. Ač bychom sebevíc chtěli, vztahy se budují a nejinak je tomu u toho sourozeneckého. Naším úkolem jako rodiče je jediné, podpořit v dítěti zdravé sebevědomí a důvěru v naši bezpodmínečnou přízeň a lásku. Teprve pak bude ochotno se vydat svého mladšího sourozence zkoumat.
Období očekávání
První dítě má naši veškerou pozornost. Zároveň je to trošku „pokusný králík“. Je totiž pravda, že i když máme načteno a třeba i nějakou tu praxi s „cizími“ dětmi, zpravidla jsme trochu nejistí. Být prvorodičem je zkrátka další z výukových lekcí našeho života. Jakmile se však blíží příchod druhého dítěte, objeví se úplně nová témata. Nejen dítě, ale i rodič může být nervózní. Rodiči obvykle hlavou létají praktická i psychologická témata. Jak to zvládnu? Jak to zorganizuji? Lze láska rozdělit? Jak mohu milovat z celého srdce, když už z celého srdce miluji? Dítě na tuto „nejistotu“ obvykle reaguje. Třeba více zlobí, zastaví se jeho vývoj nebo se dokonce vrací, chce být více s vámi. Je to přirozené, neboť neví (stejně jako vy), co ho čeká. Ačkoli se to může zdát jako nadlidský úkol, je třeba tuto fázi nepodcenit. Dítě jednoduše potřebuje vaše ujištění, že nebude nahrazeno, pouze se vaše rodina rozšíří.
Nový člen je v určité rovině vetřelec
Jakmile se začne blížit termín porodu, atmosféra v domácnosti většinou houstne. Obzvlášť, pokud chce být i otec u porodu. Starší sourozenec bývá v této chvíli „odklizen“ k prarodičům anebo prarodič nastěhován do domácnosti. Dítě může začít pociťovat, že je tzv. na druhé koleji, kde svým způsobem pro tuto chvíli i je. Citlivější jedinec to může vnímat i tak, že bude nahrazen. Velmi pomáhá, pokud dítě nelitujete. Situace je prostě taková to, a i když je zatěžující, není proti dítěti jako takovému. Vysvětlujte, klidně i dokola a odpovídejte na otázky. Můžete přiznat i svou nervozitu nebo naopak těšení se. Alespoň ukážete, že dítě není v emocích jediné. Čím je dítě menší, tím méně zkušeností se světem má a tím víc se může cítit nejisté. Nový člen je prostě vetřelec, který se snaží ukrást jeho maminku. S touto představou nebojujte stylem zákazů, ale jasnými činy, že se s dítětem více mazlíte, hrajete nebo jinak trávíte čas. Neuplácejte ho ani sliby ani dárky. Dlouhodobě tato strategie není udržitelná ani vyživující.
Pozor na velké změny
Příchod sourozence je pro dítě opravdu velkou událostí. A to, i když se na něj těší. Je to svým způsobem největší změna v jeho „vesmíru“. Pokud chcete podpořit hladký průběh, je dobré se vyhnout dalším velkým změnám. Ne vždy je to samozřejmě možné, ale pokud to jen trochu jde, je dobré, abyste neotřásli všemi jeho jistotami. Jaké jsou situace, které je dobré vyřešit před příchodem sourozence?
Stěhování – stěhování do rodinného domu nebo do většího bytu je samozřejmě událostí, která závisí na mnoha faktorech, ale zkuste tuto akci uskutečnit ještě před narozením druhého dítěte. To starší totiž může z akce vinit mladšího sourozence. Neznámé prostředí může psychiku dítěte rozkolísat.
Nástup do školky – nástup do instituce je svým způsobem těžký v jakékoli fázi. Pokud však přijde dítěti do života sourozenec, dostane to úplně nový rozměr. Dítě může odchod chápat, že jej opouštíte, a to navždy. Proto nástup do školky odložte o nějakou dobu nebo naopak začněte docházet dřív. Lze také zkrátit dobu na chození po „o“.
Přesun staršího sourozence do dětského pokoje. Ne každá domácnost umožňuje bydlet čtyřčlenné rodině v jedné ložnici. Pokud tedy potřebujete starší dítě přestěhovat do pokojíčku, udělejte to včas. Pomůže, pokud třeba společně vyberete povlečení a spací hračky. Zpočátku tam můžete i spát s ním. Rozhodně tuto akci nedělejte po narození „vetřelce“. To by jen v dítěti utvrdilo představu, že jste jej nahradili novým mazlíčkem. Počítejte i s variantou, že možná do pokojíčku přestěhujete i sebe…
Nočník ¬ i když starší sourozenec právě dosáhl věku, kdy jste si představovali, že jej zbavíte plín, nechte tuto akci na později (pokud samozřejmě dítě samo nejeví tendenci se to učit). Ačkoli se to nezdá, jedná se o velký mezník, kdy se dítě učí ovládat své svěrače a svaly hráze. Ty mají v dospělosti pak vliv na kvalitu sexuálního života.
Dudlík – podobně jako učení se na nočník, je zbavení se dudlíku v tomto období spíše útok. Vězte, že půl roku navíc vaše dítě ve vývoji nezastaví. Tím, že o dudlík přestanete bojovat, často se ho vzdá samo. Navíc dudlík bývá takovým antistresovým míčkem, kamarádem, který tu s ním je a kterého zná.
Tipy, jak dítěti situaci s příchodem sourozence usnadnit
- Návrat z porodnice – ačkoli to bude možná těžké, přivítejte se prvorozeným dříve, než mu budete ukazovat miminko. Možná si jej zběžně prohlédne, nebo jej bude úplně ignorovat. Nechte si tedy klidně ukázat obrázky a výrobky, co během vaší nepřítomnosti dítě vytvořilo a teprve po prvotním šoku se vytaste s miminkem. Nechte jej ideálně staršímu dítěti pochovat (jistěte hlavičku).
- Noční pomočování – dítě netrestejte, pokud se začne pomočovat v noci nebo ve školce „nedoběhne“. Je to projev stresu.
- Nebojte se, že se dítě „zastavilo“ ve vývoji. Tato fáze je zcela běžná. Starší dítě vidí, že se o nemohoucí miminko staráte, tak se snaží být také nemohoucí, abyste se o něj takto starala. Můžete to pojmout jako hru.
- Vyhněte se výčitkám. „Ty ho nemáš rád?“ není věta, na kterou chcete slyšet odpověď. Ta by pravděpodobně byla ne. Dítě si musí vztah vybudovat. A to zvládne, když mu budete oporou, a hlavně jej neodstavíte na druhou kolej „pomocníka“.
- Tebe mám ráda delší dobu. Dříve nebo později vám dítě do tváře vykřikne, že ho nemáte ráda, že máte raději mimino. Vězte, že je to spíš projev volání po pozornosti a strach, že jej opustíte. Přesvědčování slovního typu příliš nezabírá, ale zvolte logiku, kterou dokáže dítě pochopit. Jsi tu déle, mám tě ráda delší dobu. To je v jeho očích víc.
- První sourozenec je stále první. Dodržujte energetickou rovinu rodiny. I když je malé mimino na vás závislé, je třeba si uvědomit, že určité věci by první dítě mělo dostávat první.
- Pozor na tuny fotek miminka, kde starší sourozenec chybí! Starší sourozenec bude pravděpodobně vyžadovat více pozornosti a ukazovat vám každou čárku, kterou namaloval. Dejte mu tuto pozornost. Je pro něj důležitá. Foťte i jeho samotného, aby věděl, že je stále součástí.
- Nastavte hranice. Asi nejtěžší část, která je svým způsobem „nekonečná“. Kdybychom to maximálně zjednodušili, pak lze říci, že dokud neteče krev, dobrý. Pokud však zaznamenáte náznaky ubližování, je třeba na ně hned reagovat.
- Nepřenášejte zodpovědnost. U větších dětí si dejte pozor na přenášení vaší zodpovědnosti na dítě. Předškolní dítě jednoduše nemusí dohlédnout všechny důsledky svého jednání. Neberte mu dětství. Batole s miminkem o samotě nenechávejte. Jsou situace, které se nedají vrátit. A miminko není živá panenka.
- Pozor na zákaz emočních projevů. Tím, že dítěti zakážete se vztekat, neznamená, že vztek zmizel. Jen se obrací dovnitř. Můžete se pak dočkat nepříjemností v pozdějším věku. Emoce nechte spíš proběhnout, ale nedržte se v nich. Ano, je to občas těžké.