Nadváha a obezita je zátěží v jakémkoli věku. Za poslední rok se však tento problém utrhl ze řetězu.
Hlavní příčiny vzniku obezity nejen u dětí
Mezi hlavní příčiny vzniku obezity patří špatné životní návyky, jako je nedostatek pohybu, nevhodná strava i způsob stravování, dlouhodobý stres, nekvalitní spánek, nemoc. Něco jako „dědičná“ obezita, kterou řada lidí vysvětluje otylost svých dětí je sice jedním z faktorů, ale nejedná se tak docela o geny, jako spíš o automatické nevědomé převzetí rodinných návyků (tedy ne genetiku, ale epigenetiku). O tom, zda v dítěti probudíme určité predispozice, zodpovídáme z velké části my rodiče, a to, ať se nám to líbí nebo ne. Řada studií navíc dokázala, že tyto návyky si neseme i prostřednictvím „paměti genů“ od našich předků. Svou roli hrají i hormonální poruchy, chemická léčba či nemoc, tyto příčiny se však týkají pouze 1 % (!) obézních.
Až třetina dětí v ČR má nadváhu
Podle Světové zdravotnické organizace má v České republice více než 27 % dětí nadváhu a 14 % je obézních. Problémy s nadváhou i obezitou trápí více chlapce než dívky. Ty naopak spadají do opačného spektra problémů – poruchy příjmů potravy jako je bulimie nebo anorexie. O tom, že problémy s váhou jsou skutečné téma ukázal i poslední rok v nuceném domácím vězení. Ještě více alarmující je fakt, že zhruba 90 % obézních dětí trpí obezitou primární, tedy tou, kterou má na svědomí příliš vysoký energetický příjem, a naopak nízký výdej. Dítě jednoduše nestačí „spálit“ to, co do těla přijalo. Paradoxem zůstává, že děti jsou sice obézní, avšak z hlediska potřebných látek vlastně podvyživené. V ohrožení je tedy nejen jejich „vzhled“, ale zejména zdraví!
Obezita u dětí je ohrožující
Největším problémem spojeným s nadváhou a obezitou je, že se jedná o velký rizikový faktor pro vznik řady zdravotních obtíží v pozdějším věku. Obezita totiž pro organismus není přirozená. Jakkoli můžeme mít své tělo rádi, kila navíc jej zatěžují, a to nejen vyšším zatížením kloubů a jejich rychlejším „opotřebováním“, ale zvyšuje se i riziko vzniku civilizačních chorob, tedy potíží se zažíváním, vzniku cukrovky II. typu, depresí, nízkého sebevědomí, kardiovaskulárních potíží… Z dlouhodobých pozorování se ukazuje, že obezita snižuje průměrnou výšku dítěte o 1–2 cm a nadměrná tuková tkáň probudí dříve i pubertu. Dítěti jednoduše zkrátíte dětství. Smutnou statistikou je, že 80 % dětí, které jsou v dětství obézní, se obezity již nedokáží zbavit.
Potíže s nadváhou a střevní mikrobiom
Za potížemi s nadváhou mohou být nejen výše uvedené faktory, ale také psychické problémy, nuda anebo nevyvážený střevní mikrobiom. Právě ten totiž rozhoduje o tom, jak jsme schopni zpracovat potravu a přijmout z ní vše potřebné, a naopak vyloučit vše ohrožující či nepotřebné. Je třeba si uvědomit, že na kvalitu střevní mikroflóry má velký vliv i kojení v prvních měsících života, ale také způsob porodu (například přirozený porod, kdy se dítě setká s výkaly matky dodá dítěti potřebné střevní mikroorganismy). V pozdějším věku pak zejména pestrost stravy a celkový životní styl. Za nekvalitním mikrobiomem mohou stát i toxiny, které okupují trávicí trakt. V tomto směru může být podporou například přípravek Bambi Estomag, který se věnuje také odstraňování žaludečních potíží, nevolností, bolestí břicha, a to jak organického, tak psychosomatického původu. Je důležité zmínit, že kvalita střevního mikrobiomu ovlivňuje i schopnosti našeho imunitního systému.
Obezita u dětí: Volání o pomoc?
Z hlediska psychosomatiky je obezita „volání o pomoc“ a touha po pozornosti. Velmi zjednodušeně řečeno tělo v prostoru zabírá více místa, a tak nezbývá nic jiného než si jedince všimnout. Zároveň to může být forma obrany. Například psychicky méně vyrovnaný jedinec potřebuje mezi „sebou“ a okolím větší ochrannou vrstvu, a nejjednodušší je ta z tuku. Touha po dalším a dalším příjmu (jedení) může také značit nedostatek péče a lásky, který dítě kompenzuje právě jídlem, jímž se toto „prázdné“ místo (marně) snaží vyplnit. Samozřejmě se vše děje na nevědomé úrovni, proto je v případě obezity a nadváhy nutné pracovat i s psychickou stránkou jedince. Nadváha a obezita také ukazují na „duševně-duchovní“ nehybnost, tedy neschopnost/nemožnost projevit celou šíři svých možností (třeba ze strachu z trestu nebo vyloučení).
Raketový vzestup obezity za poslední rok
Poslední rok byl v tomto směru živnou půdu pro problémy, které se dlouho dařilo držet pod pokličkou. Dítě, a to i to malé zůstává často doma samo, protože naše životy se sice zastavily, ale „jen“ na půl. Poplatky za hypotéky, nájem, plyn, potraviny zkrátka platit musíme, ale způsob, jak si na ně vydělat se stal trošku komplikovanější. Dítě se tak zpravidla cítí osaměle (i když nám odkývne, že to zvládne). Aktivní jedinci, kteří byli zvyklí propotit trička až 3× týdně a velkou část dní si užívali ve společnosti kamarádů, jsou najednou na samotce. Z přátel se staly virtuální čtverečky na obrazovce a z pohybu tichá vzpomínka. I kdyby dítě za měsíc přibralo jediné kilo, za rok je to kil 12! A upřímně, s každým kilem roste chuť na další sousto, a nechuť sám k sobě.
5 tipů, jak začít s obezitou u dětí něco dělat
Obezita u dětí obvykle nasedá na nějakou situaci, která je dítěti nepříjemná. V prvé řadě je práce s obezitou u dítěte práce s celou rodinou, a to i se vztahy, které zde vládnou. A co dál?
- Upravte jídelníček – začněte třeba vynecháním bílého pečiva, sladkých limonád jakéhokoli typu (pozor i na džusy). Celá rodina.
- Pozor na radikální diety – lepší je vyhledat odborníka na stravování a dietetiku, který nastaví jídelníček dle potřeb. Úplňkové půsty a vynechání určité skupiny potravin není dlouhodobě udržitelné řešení. Při velké nadváze mohou být úbytky zpočátku velké, často se tělo po nějaké době ale „zastaví“ a zvyká si na novou konstrukci. Je třeba vytrvat, případně něco upravit.
- Hýbejte se. Každý den! Ideálně celá rodina. Není výmluvy, proč to nejde. Jde o zdraví a kvalitu života, občas už o život samotný.
- Pravidelně digitálně detoxikujte. Jednoduše si užijte života bez elektronických výdobytků. Ano, ten život tam pořad je.
- Pracujte s psychikou dítěte i svou. Důležitá je životní radost, upevňování sebevědomí, hledání věcí, které dítě baví (ne na které je zvyklé), životní aktivita (ne pasivní přijímání faktu, že žiji).