Dříve děti trávily většinu volného času venku, s kamarády, doma u stavebnic nebo u knížek. Dnes vyrůstají ve světě, kde je obrazovka téměř neustálým společníkem.
Mobilní telefony, sociální sítě i online hry se staly běžnou součástí dětství. Přinášejí zábavu, kontakt s vrstevníky i nové možnosti učení. Zároveň ale kladou na dětskou psychiku nároky, na které není vždy připravená.
Právě duševní zdraví dětí je dnes jedním z nejdiskutovanějších témat. Přibývá úzkostí, problémů se spánkem i potíží se soustředěním. Co za tím stojí – a jak mohou rodiče poznat, že se něco děje?
Digitální svět: přínos i riziko
Digitální technologie samy o sobě nejsou „špatné“. Problémem se stávají ve chvíli, kdy začnou nahrazovat jiné důležité části života – spánek, pohyb, osobní kontakt nebo klid. Přehršel informací valící se z obrazovek doslova zahlcuje mozek.
Navíc například sociální sítě vytvářejí velký tlak na výkon a srovnávání. Dítě nevidí realitu, ale upravené fotografie a „dokonalé“ životy ostatních. To může vést k pocitu, že není dost dobré, dost hezké nebo dost úspěšné a celkově „dost“. Je vhodné dětem již od mala vysvětlovat, že sociální sítě jsou jakousi výkladní skříní, kde se ukazuje „jen to hezké“, nikoliv autentický svět daných osob.
A mobilní telefon? Ten je neustále po ruce. Je instantním řešením a okamžitou zábavou. Děti ztrácejí schopnost nudit se, odpočívat nebo jen tak „být“ – tedy být samy se svými myšlenkami.
Co se děje v dětské psychice
Dětský mozek se stále vyvíjí. Oblasti zodpovědné za sebekontrolu, plánování a zvládání emocí dozrávají až v pozdějším věku. Digitální prostředí je ale velmi rychlé, intenzivní a plné neustále se měnících podnětů.
Výsledkem může být:
- zvýšená úzkost – strach, že o něco přijdou (tzv. FOMO – z anglického spojení „fear of missing out“), potřeba být neustále online;
- podrážděnost a výkyvy nálad – zejména při omezení času na zařízení nebo zákazu používání;
- zhoršená schopnost soustředění – rychlé střídání podnětů „trénuje“ mozek na krátkou pozornost, děti se pak nedokážou soustředit na běžné záležitosti;
- nižší odolnost vůči stresu – děti hůře zvládají frustraci a neúspěch, mají srovnání se zdánlivě schopnějšími ze sociálních sítí.
Pozor, tyto změny nejsou vždy dramatické. Často přicházejí pomalu, plíživě a nenápadně.
Zhoršení kvality spánku
Jednou z prvních obětí bývá spánek – tedy problémy s ním a ztráta kvalitního a dostatečně dlouhého spánku. Modré světlo z obrazovek potlačuje tvorbu melatoninu – hormonu, který řídí usínání. Dítě s mobilem v ruce tak usíná později a spánek je méně kvalitní. A to nemluvím o tom, že při online hře se dítě snadno „zapomene“ a jde spát velmi pozdě.
Kromě toho zde hraje roli i psychika. Sociální sítě, rychle se měnící reels na různá témata, videa nebo hry dítě „rozruší“, místo aby se uklidnilo. Mozek zůstává aktivní, i když už tělo potřebuje relax, zklidnění a odpočinek.
Dlouhodobý nedostatek spánku pak vede k:
- únavě a podrážděnosti,
- horším školním výkonům,
- oslabení imunity,
- vyššímu riziku úzkostí a depresivních stavů a celkové psychické nepohodě…
Jak poznat, že nastal problém
Každé dítě je jiné, proto neexistuje jedno univerzální pravidlo. Zásadní je komunikace s dítětem, vždy si ho vyslechnout, být tu pro něj. Hlavní je sledovat, zda nedochází ke změnám v chování – pokud je dítě uzavřenější, méně komunikuje nebo ztrácí zájem o aktivity, které ho dříve bavily, je na čase zpozornět. Signálem, že je něco špatně, mohou být také výbuchy hněvu, podrážděné reakce i na drobnosti. Dalším bodem, který hlásí, že se něco děje, jsou problémy se spánkem. Pokud se i dítě, které dříve spalo jako dudek, v noci často budí nebo se probouzí výrazně unavené, je čas zpozornět. Pozor i na pozdní usínání – to se sice hůře hlídá (zejména u dospívajících), ale je dobré ho sledovat.
Snadno lze také vypozorovat závislost na zařízeních – pokud dítě není schopno se od obrazovek odlepit a trápí u nich většinu volného času, je jasné, že už je tu problém. Často se také může stát, že dítě nedokáže mobil odložit bez hádek a zanedbává povinnosti nebo vztahy s kamarády (i rodinou).
Varovným prvkem jsou také emoční potíže dítěte, může se trápit, mít různé obavy, strachy, smutky bez zjevné příčiny, nebo ho nově začne trápit nízké sebevědomí, má tendence se ponižovat nebo nezdravě srovnávat s ostatními…
V dnešní době je bohužel jasné, že puberťák nějaký čas na mobilu tráví. Ale neměl by ho upřednostňovat i před klasickými sociálními vazbami, sportem a jinými koníčky.
Co mohou dělat rodiče
Dobrá zpráva je, že my, rodiče, máme v těchto záležitostech velký vliv. Nejde o to technologie zakázat (to často ani nejde), ale naučit děti s nimi zacházet.
- Nastavit jasné hranice
S tímto je ideální začít raději příliš brzy než pozdě. Například mít jasně daný čas bez obrazovek – jako povinnost to vidím zejména večer před spaním. Samozřejmostí by měl být také odložený mobil u jídla nebo v posteli a nastavení nějakého limitu, kolik času u toho dítě smí trávit. Neříkám bachařské metody aplikací, ale prostě domluvou – dnes už bylo mobilu dost, šup ho odložit.
Důležité je být důsledný, ale zároveň vysvětlovat, proč si tato pravidla přejete a jaký mají pro děti přínos.
- Jít příkladem
Děti kopírují chování dospělých. Pokud rodič neustále kontroluje telefon a nejde bez něj ani na toaletu, těžko bude dítě jiné. Občas jsme v zajetí těchto přístrojů i my dospělí, tak si to aspoň můžeme u dětí hezky zvědomit.
- Podporovat „offline“ světa
Pokud jsou děti zvyklé být od mala hodně venku, mají dostatek přirozeného pohybu v přírodě, nebudou se chtít těchto aktivit vzdát kvůli projíždění sociálních sítí. Dobré jsou také koníčky a kroužky, které děti baví – učit je dělit čas mezi rodinu, záliby a kamarády. Všechny tyto aktivity přirozeně vyvažují digitální svět.
- Mluvit o emocích
Ptát se, jak se dítě cítí, co prožívá, co ho trápí. Nehodnotit, nezlehčovat, nezavalit ho hned radami (pokud o ně dítě vyloženě nestojí), ale naslouchat, vyslechnout si problémy a být tu pro ně. Za mě neexistuje důležitější úkol rodičů než vytvořit dítěti bezpečný, láskyplný přístav, kam se může kdykoliv uchýlit a najít tam porozumění.
Kdy vyhledat pomoc
Pokud potíže trvají delší dobu nebo se zhoršují a vy si s nimi sami nevíte rady, je vhodné obrátit se na odborníka – dětského psychologa nebo psychiatra. Včasná pomoc může předejít vážnějším problémům. Oslovit odborníka není známka selhání (ani ostuda), ale znamení péče a zodpovědnosti.
Digitální rovnováha místo zákazu
Digitální svět tu s námi prostě je a ještě nějaký čas zůstane. Děti se mu nevyhnou – a ani by neměly – je zkrátka nedílnou součástí jejich životů. Důležité je naučit je rovnováze – umět si užít svět online, ale nezapomínat na ten hlavní – ten opravdový. Umět komunikovat přes obrazovku, ale také osobně – tváří v tvář. Umět se zabavit online zajímavostmi, ale také jen obyčejně odpočívat nebo si i chvilku jen tak zalelkovat. Prostě oba dva světy harmonicky vyvážit…
Náš tip: Přípravek Geosmog, případně speciálka Vigillin (rovněž je součástí přípravku Geosmog) – ochrana před působením EMG vlnění nesoucího v sobě toxické informace.