Zdravá strava je důležité téma. Proč bychom u dětí měli být důslední. Budujeme kvalitu jejich života.
Vliv okolí na náš život popřít nejde. Žijeme ve společenství, které zastává nějaké hodnoty a vlastně celá výchova není o ničem jiném než dítěti představit, co se „smí“ a co není žádoucí. Jenže existují oblasti, kdy se pravidla hry mění relativně rychle. Jednou z nich je i přístup ke stravě, a to dospělých i dětí. Co by dítě mělo a nemělo jíst se v očích rodičů často výrazně liší od představ prarodičů nebo přátel. Existuje vůbec způsob, jak zajistit, aby dítě jedlo to, co mu v našich očích prospívá? A co to vlastně je?
Kojení: Zdravá strava na dosah
„Problém“ s dětským stravováním vlastně začíná už u samotného kojení. Kojení je pro dítě základ jeho dalšího zdraví. Skrze matku a složení jejího mléka se do těla dítěte dostávají cenné látky a informace. Dítě se doslova přes mléko učí (například buduje imunitu). Navíc mléko je přesně v teplotě a složení, které dítě v danou chvíli umí strávit. Má ideální poměr cukrů, bílkovin a dalších složek. Výhodou také je, že je kdykoli k dispozici. A zde můžeme narazit na první úskalí. Moderní život člověka poněkud oddálil od přirozenosti, proto je řada matek v této oblasti nejistá.
I když se přístup velmi zlepšil, i tak je dítě v mnoha případech odstaveno od prsa velmi brzy, což se může negativně odrazit nejen na fyzickém, ale i psychickém zdraví. Bohužel často na to mají vliv i babičky, které přeci „takhle dlouho nekojily a podívej, jak to zvládáš“. Zkuste vyhledat i jiný názor a hlavně se zamyslete a dejte si prostor pocítit, jak to chcete vy.
Příkrmy: Setkání s alergeny
Prvním setkáním s alergeny pravděpodobně dojde v okamžiku, kdy matka zařadí mléka „umělá“. Ať už zvolí jakoukoli značku, zpravidla je základem kravské mléko. Je třeba si uvědomit, že tele má za úkol něco jiného než lidské mládě. Na rozdíl od miminka roste a vyvíjí se výrazně rychleji, proto se i obsah látek v mléce liší. Ideální kombinace stravy pro dítě (minimálně v prvním roce) je tak kojení a postupné přidávání příkrmů ze zeleniny, ovoce, přidávat obiloviny, maso i vajíčka. Mléčné výrobky bychom si měli nechat na později a třeba dát přednost výrobkům z ovčího či kozího mléka. Tím, že potraviny přidáváte postupně, můžete sledovat i případné reakce dítěte a podle potřeby některé vysadit či zkusit dát později.
Opět se objevuje řada názorových neshod, a to bohužel i na odborném poli. Hlavním argumentem například pro mléčné výrobky je obsah vápníku. Nicméně vězte, že existují i jiné zdroje, které jsou pro dítě příjemnější. Pokud chcete například dítěti dopřát zmrzlinu, můžete udělat domácí z ovoce, která je přirozeně sladká a studená.
První rok je zásadní
Co řada lidí pravděpodobně netuší je fakt, že během prvního roku života u dítěte vzniká tzv. orální tolerance. To znamená, že co dítě sní, to tělo považuje za potravu a jeho imunitní systém na to nereaguje. Strava by tedy měla být pestrá, ale opět s přihlédnutím na kvalitu a relativní jednoduchost. Je třeba si uvědomit, že tělo dítěte sice vypadá „hotové“, ale uvnitř probíhá ještě velká dostavba. Abychom vybudovali pevnou základnu pro další zdravý život, musíme tento vývoj podpořit právě stravou. Hlavní pravidlo lze shrnout velmi jednoduše: Batolatům bychom měli servírovat co nejpřirozenější, a hlavně průmyslově neupravované potraviny.
Nastavte udržitelný styl stravování
Stejně jako o své zdraví a imunitu musíme pečovat „celý život“, i v otázkách stravy bychom měli pravidla dodržovat dlouhodobě. Jednorázové prohřešky samozřejmě bývají organismem zpracovány víceméně bez obtíží, ale pokud se z těchto „výjimek“ stane spíš pravidlo, můžeme si zadělat na problém. Tím, že dítěti nabídnete i méně známé potraviny, rozšíříte výuku střevního mikrobiomu. Zkoušejte různé varianty a hledejte, co dětem chutná. Jen to, co chutná je udržitelné. A pozor, může to být zdravé!
Pár tipů na „zdravé“ stravování
- Zpočátku (cca do 3 let věku) by dítě mělo mít dostatek tuků (uvádí se že cca 35 % z celkového denního příjmu), které jsou lepším zdrojem energie než rychlé cukry, a to i v dospělém věku.
- Omezte sůl a výrazné koření, zapojte bylinky (opět ale v rozumné míře).
- Maso je cenným zdrojem řady látek (například i železa), které jsou nezbytné pro zdravý vývoj dítěte.
- Zařazujte potraviny postupně s odstupem několik dní, abyste byli schopni rozpoznat případnou negativní reakci.
- Vězte, že zdravé dítě pozná, kdy má hlad. Pokud nemá chuť, nenuťte ho, zároveň ale neřešte svačinky sladkým nebo rohlíkem. Batole už obstojně zvládne pár hodin bez jídla! Rozhodně si neodnese šrám jako když narychlo koupíte něco, na co jeho tělo není připraveno.
- Důležité je dodržovat pitný režim (vyhněte se slazeným limonádám, zkuste spíš domácí sirupy nebo ovoce), neboť dehydratace je pro dítě nebezpečnější než chvilkový hlad.
- Jídlo v klidu. Vedle obsahu látek naučte dítě jíst v klidu, tedy soustředit se na fakt, že něco konzumuje. Naučte se jíst i v určité časy, tělo tento režim uvítá.
- Pozor na jídla mezi jídly. Stejně jako u dospělého i zde bychom měli mezi jídly nechávat mezery, aby tělo mělo na proces trávení dostatek času. Pokud budete setrvale dítěti něco dávat, dlouhodobě přetížíte některé orgány, které jsou nuceny stále udržovat aktivitu (například játra vylučují žluč potřebnou na trávení).
Proč nehřešit příliš často?
Pokud dítě dostává vyváženou stravu, zpravidla nemá potřebu činit příliš výživových přestupků. To může být překvapení i pro rodiče. Pestrá strava tělu dodává tělu potřebné látky a ono necítí hlad ani chuť. Ta je signálem nějaké vnitřní nerovnováhy. Každopádně, pokud tělo potřebné látky nedostává, může to vést k oslabení organismu, tedy i imunitního systému a vyšší nemocnosti, případně alergickým nebo autoimunitním reakcím všeho druhu. V těle totiž nechtěně začneme živit patogeny, které negativně ovlivní fungování organismu. Párek s kečupem v rukou dvouletého dítěte mezi výživově hodnotné potraviny včlenit zkrátka nejde. Stejně tak, když roční dítě likviduje haldu slaných hranolek či brambůrky. Argument, že do fast foodů chodíte proto, že chce hračku z dětského menu, není argument. Střevní mikrobiom zkrátka není na tuto stravu připraven a místo radosti si do budoucna zaděláváte spíše na problém.
Jak vyzrát na babičky
Prarodiče jsou těmi, kdo mají v „popisu práce“ děti trochu rozmazlit. Nacházejí se v jiné životní fázi než rodiče, a hlavně sami zažili výrazně jinou výchovu než současné děti. Život byl jednoduše jiný. V současné době, kdy je všeho dostatek, roste i množství lákadel a prarodiče chtějí dítěti „dopřát“. To je trnem v oku rodičům. Zákazy zpravidla nemají smysl, protože prarodiče se buď urazí anebo odkývou, ale v obou případech vaši prosbu poruší. Takže, jak na ně?
- Pokud dítě nějaké jídlo nezvládá dobře, je třeba to říct prarodičům na rovinu: „Tímto mu ublížíte.“ Klidně dodejte potřebné vysvětlení.
- Prarodič není rodič! Ať se to prarodičům líbí nebo ne, jejich výchovná role už skončila. • Zakázat veškeré sladkosti a „hříchy“ není možné, ale definovat přípustné, ano.
- Napětí, které vzniká odnese dítě. Zkuste otevřeně komunikovat. Pokud to nelze, pak musíte návštěvy omezit. Zdraví dítěte je zásadní a je na vás jako na rodiči je ochránit. Trucovitost prarodičů zde nemá místo.
- Diplomacie. Vždy přihlédněte k věku a životní etapě prarodiče a svou reakci uzpůsobte. Odmítnout lze i s elegancí.
Řada rodičů si však musí uvědomit, že pokud od prarodičů chtějí výpomoc a hlídání, měli by najít společně únosná pravidla. Pokud si přejete, aby dítě jedlo „jen“ vámi zvolené potraviny, zkuste je nakoupit a případně i uvařit. Na druhou stranu, domácí buchty od babičky mohou být pro dítě zážitkem.
Myšlenka na závěr
Pro dítě v batolecím věku je rodič bohem. To, co mu ukáže a řekne, tomu věří. Je na rodiči, aby dítěti nabídlo pestrou stravu (navzdory názoru okolí) a nežádoucí potraviny posunulo do období, kdy jeho imunitní systém i střevní mikrobiom bude více vyvinut a ono bude mít možnost vše ve zdraví zvládnout. Jedině tím, že dítěti nastavíte zdravé návyky, snížíte riziko budoucích prohřešků v mnoha oblastech.