Ač hraje strava (kvalita/složení) velkou roli, není jediným strůjcem dětské obezity.
Každý člověk má jinak rychlý bazální metabolismus. Z toho potom pramení množství jídla, které může sníst při shodných podmínkách, jaké má druhý člověk. Někdo tedy může jíst více jídla a nepřibere na váze, jiný nikoliv.
Složení potravy
Rychlost bazálního metabolismu je vrozená, ale ovlivňuje ji celá řada činitelů. Samozřejmě je to především svalová námaha, tedy práce nebo sport. Dále je ovlivněna složením potravy. Například bílkoviny zvyšují rychlost bazálního metabolismu přibližně o 30 kcal na přijatých 100 kcal potravy, zatímco sacharidy ji zvyšují pouze o šest kilokalorií a tuky dokonce jen o čtyři. Jestliže sníme bílkoviny v hodnotě 100 kcal, budou se nám odbourávat sedmkrát až devětkrát rychleji, než když sníme cukry nebo tuky. Složení potravy tedy hraje úlohu v rychlosti odbourávání přijatých kilokalorií, a tedy i v bazálním metabolismu.
Teplota okolí
Na bazální metabolismus má vliv i teplota. Nízká teplota metabolismus zrychluje. Musí vznikat teplo, svaly se napínají, rychlost metabolismu stoupá. To jistě hraje svoji roli, protože proti dřívějším dobám jsou naše byty přetopené a zdržujeme se tedy jak na pracovišti, tak v bytech převážnou část dne v příjemné letní teplotě. Starší lidé si jistě vzpomenou, že v řadě místností jejich domu se v zimě netopilo, například v ložnicích vůbec. Chlad byl daleko častějším hostem, než je tomu současné době. Proto byl také metabolismus těchto lidí rychlejší. Dnes se pobytem v teplé místnosti výrazně zpomaluje.
Tělesná teplota
V případě tělesné teploty je tomu však naopak! Vyšší tělesná teplota zrychluje metabolismus, a to velmi výrazně. S každým stupněm tělesné teploty nad normál se zvyšuje bazální metabolismus o čtrnáct procent. Při teplotě 38–39 °C se zvyšuje o 20–30 procent, takže při dlouhodobých horečkách lidé vyhubnou, aniž by věděli proč. Dnes však toto neplatí - jakmile má v dnešní době někdo zvýšenou teplotu, okamžitě se nasazují léky snižující teplotu.
Emoce
Dalším faktorem, který ovlivňuje bazální metabolismus, jsou emoce. S emocemi je to složité, ale v každém případě kratší emoce, vzrušení, krátkodobý stres zvyšují hodnotu bazálního metabolismu, zvyšuje se svalové napětí díky adrenalinu. Dlouhodobý stres s nadprodukcí kortizonu a katecholaminu naopak hodnotu bazálního metabolismu snižuje. Člověk je vyčerpaný, apatický, depresivní. Svoji roli hraje i příjem potravy v případě emocionální rozlady, protože sladké potraviny zvyšují pocit blaha a stresovaní, deprimovaní lidé často dohánějí svůj emocionální deficit potravou. U dětí existuje stejná závislost a dětský stres a emocionální poruchy jsou možná častější než u dospělých lidí. Je řada teorií o tom, že právě dlouhodobý a trvalý stres může za nárůst počtu obézních lidí. Avšak při hodnocení obezity bohužel vždy dojdeme ke špatným stravovacím návykům a dysbalanci mezi pohybem a množstvím potravy.
Hormony štítné žlázy
Dále má na bazální metabolismus vliv hladina hormonů štítné žlázy. Se zvyšujícím se množstvím hormonů štítné žlázy se zvyšuje spotřeba kyslíku v tkáních a zvyšuje se tím i bazální metabolismus. Víme třeba, že jedním z příznaků hyperfunkce štítné žlázy je rychlé hubnutí. Mnozí lidé svou obezitu omlouvají právě špatnou funkcí štítné žlázy. Avšak braní hormonů štítné žlázy nevede k úpravě váhy, alespoň jsem nikdy nic takového neviděl. Přesto je ve fyziologii známo, že hladina hormonů štítné žlázy ovlivňuje bazální metabolismus.
Faktorů ovlivňujících hmotnost dítěte je samozřejmě mnoho. Avšak v mnoha případech samotná aplikace některých zásad zmíněných v tomto článku může dítěti sužovanému nadváhou pomoci stabilizovat jeho váhu nebo ji navrátit k normálu.