Nová doba přináší nové výzvy, příležitosti, ale i zatížení. Jak účinně a bezbolestně zvládnou dobu digitální?
O tom, že si máme mýt ruce, zuby a intimnější partie asi nikdo nepochybuje. Dát si čas od času oddych od tučnějšího jídla, sladkého či lepku se už také považuje za přínosné a odlehčující. Nicméně za posledních pár let a měsíců vznikl fenomén naprosto nový. Jsme zahlceni elektronikou všeho druhu. Spolu s distanční výukou a home office jsme se dostali doslova na hranici žití virtuální reality. Jak to zvládnout ve zdraví?
Covid-19 a digitální výzva
Koronavirová krize zrychlila trend, na který řada odborníku poukazuje již několik let. Vliv technologií na náš život se zvyšuje, a ne vždy to má pozitivní ohlasy v našem organismu. Na jednu stranu technologie usnadňují organizaci, umožňuje toho zvládnout více a efektivněji, jsme neustále a téměř kdekoli k dispozici a ve spojení, můžeme se dozvědět mnoho informací v krátkém čase. Na druhou stranu však roste množství lidí s bolestmi hlavy, únavovým syndromem, depresemi a u dětí se častěji objevují poruchy pozornosti a učení, sociální izolace a řada souvisejících obtíží. V okamžiku, kdy se děti ocitly z důvodu uzavření škol doma, se otevřela elektronická stavidla. To, co v některých rodinách bylo do té doby nemyslitelné se stalo každodenním chlebem. Malé dítě sedí přišpendlené před monitorem i několik hodin v kuse.
Cíl života? Informace anebo zkušenosti
Je skvělé, že díky technologiím mohly děti alespoň vzdáleným způsobem zůstat ve spojení se školou a spolužáky. Na druhou stranu, žádná elektronika nemůže nahradit osobní kontakt. Ať už dětí s učitelkou nebo dětí navzájem. Při „učení“ a pobytu ve škole děti totiž kromě informací nasávají i řadu dalších esencí. Sbírají zkušenosti. Náladu dané třídy, řeč těla, ochutnají své vlastní pocity a emoce, „musí“ se někdy podřídit, jindy čelí úspěchu. Samozřejmě i zde existují únikové manévry a řada problémů, ale ty přesunem do elektronického světa nejenže nezmizí, ale naopak porostou. Škola a život není jen o sběru informací jako takových, ale i o jejich vzájemném propojování a souvislostech. Dokud si nesáhnete na oheň, jen těžko se věří, jak moc pálí… A můžete o něm přečíst hromadu knih. Stejně tak je to se vztahy a vědomostmi.
Život venku nebo na síti?
Virtuální realita, která nemusí být ani doplněna speciálními brýlemi a dalšími technickými vychytávkami, ale pouhou účastí na sociálních sítích a hraním her, se vrývá pod kůži a mění naše myšlení i reakce. U dětí často dost podstatným způsobem. Elektronika umožňuje utvářet si vlastní svět s vlastními pravidly (ne vždy kompatibilními se světem reálným). Tento elektronický svět má uživatel dokonce i pod určitou kontrolou (dokud nedojde baterka nebo telefon/tablet nespadne do vany či toalety). Dítě (ale i my) tam může být přesně tím, kým chce být. Bez větší snahy, pochopení souvislostí a hlavně omezení. A to v tom reálném světě zkrátka nejde, alespoň ne zmáčknutím speciální funkce. Zklamání realitou pak může děti hnát do světa mimo realitu. Osobnosti se tříští. Mysl běží na online, naše těla zůstávají ve hmotě. Tento nesoulad může spustit řadu komplikací.
Jak poznáte elektronickou závislost?
Pořád máte pocit, že se vás nebo vašich dětí téma netýká? Že to máte pod kontrolou? Pak zkuste sledovat reakce svých dětí. Prvními příznaky, že něco není tak docela v pořádku mohou být:
- Záchvaty vzteku i na drobný podnět.
- Čekání na povolený čas s tabletem.
- Dlouhotrvající znuděnost a nezájem o cokoli.
- Negativní až agresivní reakce na jakékoli omezení (nemusí se týkat jen elektroniky).
- Dítě sabotuje většinu venkovních či sportovních aktivit.
- Urážky či fyzické napadání vás nebo sourozenců.
Digitální detox: Jak na něj?
Digitální detoxikací není nic jiného než minimalizace vlivu technologií na náš život. Využívat tento úžasný vynález k tomu, k čemu byl stvořen – k asistenci, nikoli k ovládání nás samých. Čas na síti by měl být vyvážen adekvátní variantou jiné zábavy. Ne vždy je to samozřejmě možné, obzvlášť v době, kdy se i rodiče ocitli na home office a počítače domácností doslova přetékají. Lepší než striktní ne, je určit „pravidla hry“.
- Jděte dětem příkladem. Nařiďte si budík a vypněte wifi.
- Jeden den v měsíci úplně bez elektroniky.
- Pozor na mobil/tablet před spaním!
- Uvědomte si, že vy jste rodičem a kompetence za výchovu je na vás. Dítě v určitém věku nedohlédne na důsledky svého chování. Nepoužívejte elektroniku jako úplatek nebo zabavení dítěte.
- Rodičovská role je někdy nepříjemná, ale nastavení hranic je pro zdravý vývoj dítěte důležité. U dětí do 6 let se uvádí, že maximální čas u elektroniky je půl hodiny denně, u školáků pak hodina (myslí se hry, sledování youtuberů atd.).
- Buďte důslední a ve svých instrukcích a pravidlech jasní. Ano, někdy se to zdá jako větší trest pro vás.
- Nejste zodpovědní za zabavení školáka. Vězte, že nuda dítě často přiměje vzít realitu na milost a objevit světy, které probouzí fantazii a tvořivost.
Proč je digitální detoxikace důležitá?
- Snížení stresu i úzkosti (díky snížení hladiny kortizolu).
- Podporuje dlouhodobou paměť i schopnost učení (pokud informace skenujeme očima, pak je zpravidla ukládáme jen do krátkodobé paměti).
- Zvyšuje se schopnost soustředění i udržení pozornosti.
- Podporuje tvorbu zdravých vztahů.
- Podporuje zdravý vývoj dítěte a podílí se i na správné funkčnosti organismu.
- Čas bez elektroniky zvyšuje kvalitu spánku.
- Je to prevence bolestí zad (skoliózy), ale i ochabnutí důležitých svalů
Berte digitální detoxikaci jako výzvu nejen pro své děti, ale i pro sebe. Vždyť vy, vaše zdraví i vztahy za to stojíte.