S dětmi je svět barevnější

Voda je základem pitného režimu. Je ta z vodovodu opravdu bezpečná? Jak si ji ještě vylepšit? 

O sladkých limonádách toho již bylo napsáno mnoho. Závěr je, že nejsou ideálním pitím pro dospělé, natož pak pro děti. Co tedy ale pít? Jako ideální řešení se nabízí voda a nejlépe ta, která nám každý den teče z kohoutku, jak nám radí odborníci. Je ale opravdu tak bezpečná? Kde se u nás vůbec bere a z čeho se skládá? 

Voda z kohoutku pochází většinou z povrchových zdrojů. Čerpáme ji z vodárenských nádrží (přehrady), z nich se odvádí do úpravny vod a tam se dále upravuje (mechanické předčištění, chemické čeření, filtrace, odstranění iontů železa a manganu, odstranění dusičnanu, dusitanů a desinfekce). Po tomto procesu směřuje do vodojemů a z nich už přímo k vám domů.

Chemie?

Čištění vody však není vždy jednoduché, do povrchových zdrojů se „spláchne kde co“ a ani důkladná filtrace ji některých látek není schopná zbavit. Z těch nebezpečných přísad, které obsahuje, jsou to zejména zbytky léčiv pocházející z hormonálních přípravků (např. antikoncepce), antibiotika, pesticidy, herbicidy, fungicidy, zbytky chemikálií z kosmetiky, zbytky z léků na deprese... Souhrnně je tato skupina nežádoucích přísad označována zkratkou PCP (Pharmaceutical and Chemical Products). Dostávají se do vody dvojím způsobem. Buď močí, nebo jsou léky přímo splachovány do toalety.

Etinylestradiol

Za nejvíce nebezpečnou lidskému zdraví příměsí se obecně považují látka etinylestradiol. Ten je navržen tak, aby v lidském těle působil i v malých dávkách. Vědci zjistili, že tento hormon, který najdeme běžně v antikoncepci, je příčinou změny pohlaví u některých ryb. To znamená, že dokáže zcela zásadně vodním organismům nabourat jejich endokrinní systém a je otázkou, jak dlouho potrvá, než následky ponesou i lidé. Podle výzkumů se rodí daleko méně chlapců než dříve a ti v dospělosti navíc mají potíže s plodností. Ale vyhodnocení, čím je to způsobeno, by bylo jen dohadem. O problému s pitnou vodou se začalo v Čechách mluvit přibližně od roku 2002, ale již od 90. let řada vědců upozorňovala, že estrogeny v životním prostředí se mohou stát vnějšími činiteli některých chorob, jako jsou rakovina prsu a varlat. Podle všeho působí i neurologické problémy.

Co s tím

Uznávám, že předchozí text zní trochu katastroficky, ale nepodléhejte panice. Podle posledních testů vody se v České republice na rozdíl od jiných zemí prozatím nemáme čeho obávat. Výskyt léčiv v pitné vodě je velmi nízký a není spojený s žádným zdravotním rizikem. Polovina pitné vody je navíc vyráběna z podzemních zdrojů a druhá polovina z chráněných vodárenských nádrží. 

Pokud si chceme vodu vylepšit, lze použít nejrůznější druhy filtrů. Fajn jsou například ty s aktivním uhlím, které je na sebe schopné navázat i škodliviny v podobě hormonů a zbytků léčiv. Takto upravená voda je pak to nejlepší pro náš řádný pitný režim. 

Zaslat dotaz do poradny