Sympatická herečka Simona Babčáková patří mezi naše úspěšné a oblíbené komičky a improvizátorky.
Předváděla jste se už jako malá a byla jste takové to dítě, které když někam posadili, nikdy ho tam nenašli?
Ano. Už jako malá jsem se předváděla ráda, ale z mateřské zkušenosti mohu říct, že to vnímám jako přirozené a vidím to u mnoha malých holčiček. Spíš je mi podezřelé, když to nějaká malá holčička nedělá.
Studovala jste u Jaroslava Duška, v čem vás konkrétně jako člověk i jako umělec ovlivnil?
Jaroslav byl můj první učitel improvizace, vůbec poprvé jsem se s touto možností divadla setkala a byla jsem fascinována. A na duchovní úrovni mi imponoval, že měl na všechny mé otázky odpověď. Teď už si přes deset let jdeme každý svou cestou, ale je to můj první mistr.
Co vaříte dětem a čím sytíte svou duši?
Snažím se, jako většina matek v mém okolí, najít rovnováhu mezi tím, co je „zdravé“ a co je reálné. Takže bych neřekla, že mám nějaký jídelníček. Obecně jíme málo masa, a tak přidávám ovoce a zeleninu. Ovšem když udělám rybí prsty, tak mi syn řekne, že jsem geniální kuchařka, takže asi tak. Já mám velký problém s tím, že mi spousta té „dokonale zdravé“ stravy nechutná, takže neustále hledám kompromisy. Ale někdy z toho blázním, zorientovat se v tom obrovském množství často protichůdných informací je těžké. A duši sytím rozhodně kulturou, ať už je to literatura, kino, divadlo, koncert nebo výstava. A také setkáváním s přáteli. To mě nabíjí. O lese ani nemluvím.
Jako matka ze seriálu Comeback jste dětem moc najíst nedala. Jaká jste matka ve skutečnosti?
To byste se musela zeptat mých dětí. Ale myslím, že jsme všichni spokojení. Snažím se děti respektovat a přitom je učit poznat hranice. A teď, po přečtení knihy Nenásilná komunikace, jsem se rozhodla, že už nechci ani zvyšovat hlas. Tak uvidíme, jak dlouho mi to vydrží…
Musela jste kvůli roli někdy držet nějakou dietu, nebo si dáváte půst?
Naštěstí jsem kvůli žádné roli nemusela ani tloustnout ani hubnout. Ovšem u nás v Dejvickém divadle se některá představení hrají i deset let, a když v průběhu té doby porodíte dvě děti, tak je to potom šok. Kostým se mě neptá.
Kterou ze svých dosavadních divadelních nebo filmových rolí máte nejraději a která naopak byla pro vás těžkým oříškem?
Nejtěžší pro mě určitě byla postava Wendy, která je autistka, v představení Kakadu. Jinak já obecně svou práci miluju a nemám mezi svými rolemi žebříček „nej“. A z filmových rolí bych vyzdvihla podle mě málo oceněný film Zoufalci.
Co byste si přála do budoucna?
Kromě sobeckých přání, aby celá moje rodina byla zdravá a abychom žili v hojnosti a dostatku, bych si přála, aby už byla ve společnosti více vidět vyšší úroveň vědomí, ke které už dlouho dochází.
Vizitka
- Simona Babčáková se narodila se 21. února 1973 v Šumperku.
- Vystudovala Zlínskou školu umění, účinkovala v Městském divadle ve Zlíně, pražském Divadle v Dlouhé a Klicperově divadle v Hradci Králové.
- V současnosti je členkou souboru Dejvického divadla v Praze
- Kromě herectví se věnuje také moderování, načítání knih a vede improvizační workshopy.
- S Ester Kočičkovou pravidelně účinkují v pražském klubu Rock Café.
- V roce 2015 založila novou improvizační skupinu NO A?
- Vystupuje také v muzikálu Hello, Dolly! v divadle Studio Dva a v Kalichu nastudovala hru Podivný případ se psem.
Taťána Kročková