Spisovatelka a básnířka má ráda jógu a meditaci. Žije napůl v Čechách a Seychelských ostrovech.
Cestovní kanceláře popisují Seychelské ostrovy jako pohádkové. Je to namístě?
Každý z nás má jinou představu o tom, jak to vypadá v pohádce. Seychely bych přirovnala spíš k rajské zahradě. V kopcích pramení voda, kterou můžete pít, nepotkáte nebezpečná zvířata, na stromech roste dostatek ovoce, abyste nezemřeli hlady, nikdy neumrznete ani vás nesežehne pouštní slunce. Nadto leží ostrovy mimo cyklónovou zónu, tedy i vítr je k vám laskavý.
To přímo nabádá ke zdravému životnímu stylu. Vedete takový?
Ano, nezměrně zdravější než v Evropě. Každý den plavu, celých 24 hodin trávím v podstatě na čerstvém vzduchu, jím většinou ryby, minimum tuku a hodně ovoce.
Dopřáváte si na ostrovech v tomto směru něco, co v Čechách nemůžete?
Pravidelný pohyb v teplé vodě. V Čechách bych musela do veřejného bazénu, a to není zrovna nic pro mě. K snídani jím papáju a ke svačině obrovské avokádo přímo ze stromu. Každý druhý den mám lahodné ryby, takové, ke kterým bych se v Evropě dostala pouze v luxusních restauracích.
Je na Seychelách něco, bez čeho si dnes už život nedokážete představit?
Vůně večerní džungle a zpěv ptáků.
.jpg)
Jak vypadá váš denní režim?
Je pravidelný. Vstávám kolem osmé, plavu, snídám, sedám k psaní, dávám si kávu, psaní přeruším kvůli jídlu, odpoledne opět plavu, píšu před večeří i po ní. Pokud aktuálně na ničem nepracuju, zařadím k plavání i trochu jógy, meditaci, četbu a studium cizích jazyků. Spát chodívám nejraději před půlnocí. Nepotřebuju ven mezi lidi, navštěvovat hlučná místa, pokud jdu nebo spíš jedu z domu, je mi nejmilejší večeře s manželem v oblíbené restauraci u pobřeží.
Jak vypadá váš jídelníček? Je něco, co byste si dnes už nedala?
Nikdy jsem nejedla a nejím syrové maso, ať už jakékoliv. Nedávám si česnek ani cibuli, nemám ráda ostřejší a aromatické koření. Upřednostňuji sůl a pepř, maximálně sladkou papriku. Jsem schopná jíst každý den totéž i několik týdnů. V mém jídelníčku úplně chybí zvěřina, skopové nebo kůzlečí. Hovězí maso jím zcela výjimečně. Delší dobu jsem byla semivegetarián, ale život se mění a já si dnes s gustem opět pochutnám i na řízečku. Míra konzumace masa u mě závisí na dalších atributech životního stylu. Čím více cvičím jógu a medituji, tím méně masa jím. Když pobývám v Evropě a na meditace a cvičení není tolik času, jídelníček mi všeobecně „ztěžkne“, zhutní se a lehce „otuční“ – tak by se to snad dalo říct. A mimochodem, nedotknu se ani tvrdého alkoholu.
Různé vitaminy v tabletách tedy asi nepotřebujete…
Většinou ne, i když připouštím, že s B-komplexem, zvýšeným přísunem vitaminu C v období snížené imunity a s velmi nízkými dávkami vitaminu E mám velmi dobré zkušenosti. Více ovšem holduji bylinám – výluhům, vývarům a bylinným ozdravným čajům.
Už zmíněnou jógu jste na ostrovech i vyučovala. Jak jste se k ní dostala?
Samostudiem, už kdysi v šestnácti letech, a to spíš ze zvědavosti než z touhy po poznání nového filozofického systému nebo péče o tělesné zdraví. A pak jsem svou náklonnost k ní obnovila v dospělosti.
Co vám jóga osobně dává?
Klid, klid a zase klid. Zvýšení koncentrace, zlepšení zdravotního stavu a výrazné zvýšení hladiny energie.
Kdybyste měla někoho přesvědčit, aby se józe začal věnovat, co byste mu vzkázala?
Asi bych nikoho přesvědčovat nechtěla, ale s nadsázkou odpovím, že jóga je drogou štěstí a vyrovnanosti. Kdo se ji naučí brát, zkrásní.
Je jóga pro každého, nebo přece jen vyžaduje jisté vlohy?
Nemám na mysli ani tak krkolomné cviky jako spíš oblast mysli. Pro každého z nás je vhodný jiný systém, někdo bude jógou uchvácen a bude z ní mohutně profitovat duchovně i tělesně, pro jiného zůstane jen nudným a zdlouhavým cvičením. Člověk by měl zapátrat a vyzkoušet, který ze systémů pro něj bude nejpřínosnější. Někdo skončí třeba jen u estetiky těla v posilovně, jiný splyne s proudem tai-či a další objeví meditativní dokonalost soustředění při náročných vysokohorských výstupech. Jsme rozdílní. Já osobně znám jednoho velmi schopného jogína, který bravurně zvládá i ty nejnáročnější ásany, ale lidsky si z cvičení zjevně nic neodnáší, stále je zapšklý, osamělý a závistný. Takže mistrovství těla nepřináší ani v józe nutně povznesení ducha.
S jógou je úzce spjata i meditace. Meditujete často?
Ke své obrovské škodě už ne. Ale ono to zase přijde. Nyní jsem zkrátka pohroužena do „meditace psaní“, což znamená, že pracuji na několika literárních projektech současně, a to mi brání se vnitřně zklidnit.
Do jakého stavu vědomí jste schopna se dostat? Dokážete se oprostit a absolutně na nic nemyslet?
Ano. Pravidelně jsem byla schopna se dostávat do hlubokých meditativních stavů. Začnete se měnit, mění se vám život. Byla to úchvatná doba. Ale i dnešek je úžasný, je zase jiný – hektický, nervózní, pracovní a hodně lidský.
Kde nejraději meditujete?
V přírodě, třeba na ostrovech – šumění oceánu je velmi svůdná kulisa. Ale miluji meditaci i v uzavřených prostorách – v tichu pokoje, kaple, kláštera, v podstatě téměř kdekoliv, kde jsem sama.
Je místo pro meditaci důležité?
Pro pokročilého meditujícího už místo důležité není, dokáže se ponořit do hlubokého meditativního stavu v podstatě kdekoliv. Pro začátečníka, a zejména pro začínajícího západního neurotika, je místo velmi podstatné. Uprostřed náměstí by se nebyl schopen ani uklidnit, natož se do čehokoliv nořit, tedy kromě vlastních starostí a miliardy myšlenek.
Meditaci se dnes věnuje i hodně špičkových manažerů. V čem je její síla a moc?
Zvyšuje koncentraci, precizuje schopnost uklidnit se, respektive vůbec se vnitřně nerozčílit, naučí efektivně relaxovat a zvyšuje hladinu energie. Pomáhá manažerům dívat se na problémy s profesionálním nadhledem a vnímat širší souvislosti. Těm hledajícím pak dává možnost setkat se tváří v tvář sám se sebou a pocítit vzájemnost všech věcí a stavů.
.jpg)
Co byste poradila laikům? Kde vůbec začít?
Nejdřív je dobré seznámit se s co nejvíce meditativními technikami a vybrat si pro sebe tu, která vás osloví a je vám nejsympatičtější. Je také vhodné, abyste chápali, k čemu vybraný druh meditace slouží a proč se medituje zrovna tím kterým způsobem. Pokud si tisíckrát budete opakovat cizojazyčnou mantru, aniž byste se s ní ztotožnili, těžko můžete očekávat, že se u vás po tisící mantře dostaví osvícení.
Mohu se meditaci naučit sama, nebo je to lepší ve skupině?
Ve skupinách mají lidé tendenci se přetvařovat. Ještě než se na něco dokážete pravdivě soustředit nebo se prostě jen uvolnit, musí se jakákoliv falešná slupka odloupnout. Raději doporučuji individuální praxi s dobře zvoleným učitelem. A ubezpečuji vás, že jste schopni být v meditativním snažení úspěšní i sami. Dnes existují tisíce knih věnovaných tématu meditace. Vykreslují desítky meditativních technik do posledního detailu, na internetu objevíte mnoho edukativních videí. Nevěřte těm, kteří vám řeknou, že bez gurua nikdy nikam nepokročíte, sledují tím jen svůj vlastní prospěch. Pokud ovšem máte kladný vztah k autoritám, je pro vás guru a jeho cesta dobrá volba.
Prý se zabýváte i okamžikem smrti, můžete to vysvětlit?
Obávám se, že odpověď na tuto otázku by nepostihl ani celý článek, natož pár vět. Proto ji shrnu pouze v to, že mě zajímá okamžik prožitku smrti v hlubokém meditativním stavu. Zejména v tibetské jógové meditativní praxi snu a spánku nalezneme techniky, které nás na průchod smrtí připravují a mohou nám poskytnout její přímý zážitek. Moderně řečeno jde o jakýsi simulovaný zážitek vlastní smrti, vlastního umírání.
Na co jste přišla?
Že mám před tímhle tématem stále ještě velký respekt. Jednou se mi ve snové meditativní praxi skutečně podařilo dostat těsně před průchod bránou smrti. Věci už se začaly dít, ale tohle se vážně těžko vysvětluje někomu, kdo o takto náročných technikách nemá ani tušení. I já se tehdy „pro jistotu“ strachem probudila. Cítila jsem, že se jedná o zásadní, přelomový okamžik, který by mi na jedné straně přinesl nevídané a patrně nepopsatelné blaho, na druhé straně začala racionální část mého já bít na poplach, protože tušila, že bych se po překročení „prahu“ už nikdy nemusela probudit.
.jpg)
Sugestivní autorka
Literární styl Sylvy Lauerové je velmi sugestivní, s výraznými prvky autenticity a strhujícím tempem. Provokuje svou neslýchanou otevřeností a svérázným přístupem k jazyku. Bez studu hovoří o všech pocitech souvisejících s lidskou intimitou. Nutí zaujímat jasné postoje i k těm nejožehavějším tématům a stojí za hranicemi takzvaně obecné normality.
Vizitka
- Sylva Lauerová se narodila 10. června 1962 v Brně
- Vystudovala Právnickou fakultu Masarykovy univerzity, získala titul doktora práv, praxi se ale nikdy aktivně nevěnovala.
- Její literární a umělecká tvorba osciluje mezi dvěma póly – díly ryze komerčními a uměleckými.
- Na komerčním poli debutovala v České republice roku 2007 velmi úspěšným erotickým románem Hračka.
- Kromě toho napsala romány Otrok, Jumaroro a připravila básnické almanachy Královny slz a ostružin nebo Ovace nevlídnosti.
- Je vdaná za německého architekta a od roku 1997 žije převážně na Seychelských ostrovech.
text: Jana Tržilová