S dětmi je svět barevnější

Herečka a zpěvačka je spojena s dětmi. Právě práci s nimi si nemůže vynachválit.

V našem uměleckém rybníčku patříte s Felixem Slováčkem k jednomu z nejstabilnějších manželských párů. Jak jste se seznámili?
Díky mojí kamarádce Zuzaně Burianové, se kterou jsem hrála v Semaforu a které Felix říkal, že se mu moc líbím. Jenže já jsem to ze začátku vůbec nevnímala. Potom jsem se rozešla se svým spolužákem z konzervatoře, měla jsem splín a Zuzana říká: „Pojď, uděláme si večírek.“ Tak jsme navařily a vtom se stalo něco, co bych vůbec nečekala. Chodbou přicházel Felix, já jsem šla proti němu a najednou jako by mezi námi projel blesk. Měla jsem pocit, že je mi ten člověk něčím velmi blízký. No a už jsme spolu 35 let.

Existuje nějaký recept na dlouhotrvající lásku?
To se musíte narodit ve znamení Býka a mít vlastnosti Býka, to znamená mít smysl pro rodinu a být tolerantní. Felix je ve znamení Blížence, a to nikdy nevíte, která z jeho tváří se ten den probudí. Každý člověk žijící s Blížencem by si zasloužil velký metál. Já už ale za ty roky vím, jak na něj.



Třeba přes kuchyni?
Absolutně! Když potřebuji s manželem něco důležitého vyřešit, tak ho musím nejdřív pořádně nakrmit. Ale ještě k tomu dlouhotrvajícímu vztahu. Jednou mi nějaká soudní zastupitelka řekla, že pokud jsme veřejně známí, musíme počítat s tím, že se o nás bude psát. My se ale musíme naučit se nad to přenést, nečíst pomluvy a výmysly, které člověku ubližují.

Máte na mysli bulvár?
Ano. Pořád si něco vymýšlí, vlastně žijí váš život a vkládají vám do úst věci, které jste nikdy neřekli. Tím pak vznikají v rodinách rozbroje a rozchody. Ti, kteří to píšou, by si měli uvědomit, že my nežijeme jen život pracovní, ale také soukromý. Máme děti, které to čtou, je to pro všechny psychicky velmi ubíjející. Ale to je jako boj s větrnými mlýny.

Jako rodina držíte hodně při sobě, společně také účinkujete, vaše děti Felix ani Anička nejsou proslulí žádnými skandály. Čím to?
Nechci, aby to vyznělo nějak nadneseně, ale je to dobrou výchovou. Vždycky jsme je vedli k úctě ke starým lidem, k pokoře a ke slušnosti. Jsem na své děti velmi pyšná, a to nejen po stránce profesní. Když byli malí, byla jsem na ně převážně sama. Manžel byl tehdy pracovně hodně na cestách, takže já jsem byla táta i máma dohromady. Kolikrát jsem si říkala, jestli je nevychovávám příliš poctivě, aby v tom tvrdém světě obstáli. Na druhou stranu jsem se v mnoha situacích ujistila, že jsem udělala dobře, že se mi to vyplatilo a jsou z nich slušní lidé.


na své děti jsem velmi pyšná

Dnes už jsou dospělí. Aničce je dvacet a Felix vás před čtyřmi lety udělal babičkou. Pamatujete si ten pocit, když vám to poprvé oznámil?

Pamatuji. Bylo to na Silvestra, a vím, že jsem symbolicky spráskla ruce, protože mě hned napadlo, že děti budou mít děti. Byl to zvláštní pocit. Ale z vnuka mám radost, vídám ho poměrně často, je velmi šikovný.

Dnešní babičky ovšem vypadají úplně jinak než babičky před sto lety. Jste zářným příkladem. Jak se udržujete ve formě? A co třeba tolikrát propírané diety?
Diety jsou věčné téma. Samozřejmě i já jsem jich řadu vyzkoušela. Mám je dokonce pojmenované, jako třeba Margitova dieta, nebo Postráneckého dieta, zkoušíme je všichni. V určitém věku je to prostě peklo. Na mě třeba nejvíc zabírá dieta ketonová. Nechci tady dělat reklamu, protože na každého působí jinak, každopádně kachnou s knedlíkem a se zelím se člověk nemůže cpát jako ve dvaceti. Po padesátce je ten metabolismus zkrátka jiný.

Jste s manželem gurmáni? Co máte nejraději?
Jsme gurmáni, máme hodně rádi italskou kuchyni. Saláty nebo maso, jak ho připravují Italové, tak ho u nás nikdo nepřipraví. Ty jejich bifteky, oni je snad i jinak krájí. Milujeme také mořské plody. Já sama velmi ráda vařím, mám po babičce výbornou kuchařku, se starými recepty, takže máme rádi i klasickou českou kuchyni. Jen se s ní musí už opatrněji, vynechávat přílohy, k masu si dát zeleninu, hodně používám také bylinky.


kuchařka po babičce - s výbornými recepty

Z vlastní zahrádky?
Ano. Mám vysazený libeček, bazalku, mátu, pažitku, petrželku kudrnku i placatku, tak říkám té obyčejné nati, která je výborná například na mušle. Ani pořádně nevím, co všechno nám tam roste, ale vždycky je pro co na zahrádce zajít.

Máte na zahrádce i žížaly?
To je roztomilá otázka. Máme žížaly, jsou nesmírně užitečné a díky žížale Jůlii si je děti oblíbily. Na žížaly nedám dopustit! A moje dcerka zase na krtky. Když byla malá, tak mezi třetím a osmým rokem namluvila pět cédéček Krtečka. Na chalupě jednoho takového máme, zryl nám doslova celou zahradu. Tehdy jsem na něj šla s lopatou a Anička mi tak bezprostředně dětsky řekla: „Mami, přece bys mě nezabila.“ Takže ona to má takhle s krtky a já s žížalami.


Dáda s oblíbenou žížalou Jůlií

Kromě žížal, jaké zvířata máte ráda? Slyšela jsem, že psy…

Ano, máme doma dva – Faty a Julču. A teď jsme si pořídili ještě kočku. Má úplně lidskou duši, je to miláček celé rodiny. Jmenuje se Lu, podle loupežnice ze Sněhové královny. Zrovna nedávno jsme si s Aničkou říkaly, jak to, že nás to nenapadlo dřív, pořídit si kočku. Popravdě, vlastně nás to napadlo, ale Felix nechtěl, a teď ji miluje!

Ráda bych se vás zeptala také na delfíny, se kterými jste přišla do blízkého kontaktu při natáčení seriálu Návštěvníci. Prý to nebyla právě pozitivní zkušenost…
To nebyla. To je jen taková pověra, že jsou přátelští. Natáčeli jsme tehdy v holandském delfináriu, moc jsem se na ně těšila. Ve vodě jsem na sobě neměla neopren, ale kostým s kovovými pásky, navíc jsem měla zvýšenou teplotu, což také sehrálo svoji roli. V záběru, kde mám hlavu nad vodou, to ještě šlo, horší to bylo odpoledne. Najednou jsem začala kolem sebe cítit divnou atmosféru, oči delfínů, ráno ještě veselé, byly najednou zlé, až nepřátelské. Začali se kolem mě stahovat, čumáky těsně u mě, úplně ignorovali cvičitele, prostě jako by se chystali k útoku. Musím říct, že to bylo velice nepříjemné. Až tam pro mě jeden cvičitel skočil, protože také poznal, že se něco děje.

V té době jste patřila k idolům mnoha mužů, ale i žen. Krásná tmavovláska s dlouhýma nohama. Po kom jste, po mamince nebo po tatínkovi?
Po babičce, tatínkově mamince. Jmenovala se Anna a trávily jsme spolu hodně času. Bydlela v Přezleticích, jezdívala jsem k ní na prázdniny, učila mě poznávat různé bylinky, zasvětila mě do veškerých tajů přírody. Krmily jsme spolu na dvoře slepice a králíky, vybíraly vajíčka. To jsou prostě nezapomenutelné zážitky, které už dnešní děti pomalu neznají. Byla to taková ta opravdová přívětivá a laskavá babička, navíc moc krásná.


fotografie z dětství

Krása má mnoho podob. Jak se díváte třeba na plastické zákroky?

Je to každého věc. Když má někdo například povislá víčka tak, že už sotva vidí, je to zdravotní nutnost. Nebo když někdo trpí celý život tím, že má velký nos, tak si ho prostě nechá vylepšit a rozhodně se cítí mnohem líp. Stoupne mu sebevědomí, projeví se to na jeho psychice i chování. Pakliže to nejsou přehnané plastiky, kdy má člověk pusu od ucha k uchu a nedá se zavřít, nebo ztrácí mimiku, což je obzvlášť u hereček podstatné, nejsem proti.

Vy sama jste na nějaké byla?
Nedávno jsem byla svého manžela doprovodit do jednoho estetického centra, kam si šel domluvit liposukci břicha, kterou jsem mu nakonec rozmluvila. I přesto, že on tam byl ta hlavní osoba, vrhli se hned na mě: „A nedala byste si botox? A co nítě?“ To je zavedení pojivové tkáně injekční stříkačkou, při které dochází ke tvorbě kolagenu a zpevnění tkáně pod kůži. „No, proč ne?“ řekla jsem. A po půl roce vyšly v bulváru hrůzné titulky: „Řezali jí obličej.“ Nikdo nic neřezal, bylo to jen malé napíchnutí.

V jednom rozhovoru jste uvedla, že prevence a péče o zdraví je tím, co nám pomáhá život prodloužit a zkvalitnit. Jak pečujete o své zdraví vy?
Sice jsem to řekla, ale jsem v tom trošku kovářova kobyla. Jsem hodně po své mámě, která šla k doktorovi teprve, když už lezla po čtyřech. Ale čím je člověk starší, tím víc by si měl prevenci a péči o své zdraví uvědomovat a pečovat o sebe po všech směrech. Starat se o vnitřek i o vnějšek. Pečovat o zuby, pleť, vlasy. Já chodím pravidelně na nehty do Oázy k paní Ivance, má to vliv na to, jak se pak celkově cítíte. A samozřejmě by měl umět člověk občas vypnout, zajít si do přírody, protože ta neuvěřitelně nabíjí. Mě třeba také hodně nabíjí práce s dětmi.


práce s dětmi mě nabíjí energií...

Myslíte vaše programy a vystoupení?
Ano, to je spolehlivá energická nabíječka. Děti jsou fantastické, třeba i v tom, že na rovinu řeknou, co si myslí. Vůbec neřeší, jak právě vypadáte, jestli jste přibrala nějaké to kilo nebo ne, je jim to jedno. Je mi mezi nimi úžasně a moc je ke svému životu potřebuji. A krásné je na tom i to, že už ke mně vodí své děti dospělí, kteří sami ke mně chodili jako děti a poslouchali moje písničky. To je nádherný pocit.

Znali vás třeba ze Studia Kamarád?
Ano, zavedla jsem v něm cvičení pro děti. Po jeho zrušení jsem pak moderovala Baby studio, Kuřátka, Dobré ráno s Dádou, Kouzelnou školku nebo Raníček. Prostě vše se točilo kolem dětí. Natočila jsem pro ně i spoustu kazet a cédéček. Vánoce s Dádou dokonce vyhrály jako nejprodávanější CD Českého slavíka. Práce s dětmi prostě ovoce přináší a ještě je nádherná.


Dáda mezi dětmi

Kdyby vám vaše pohádková sestra Arabela půjčila kouzelný prsten, co byste si přála při jeho otočení?
Já jsem měla svůj prsten, původně byl čaroděje Viga. A co bych si přála při jeho otočení? Možná to bude znít jako klišé, ale moc bych si přála, aby se s ním otočil svět k lepšímu. Aby zmizela závist, faleš, hádky, nenávist, a také aby zmizely války. Naše děti, ale i my, si zasloužíme svět dobra a lásky. Svět je strašně přetechnizovaný, měli bychom se vracet víc k přírodě, nebo nás to zahubí.


krásná princezna Xenie

Vizitka

  • Dagmar Patrasová se narodila 27. 4. 1956 v Praze.
  • Vystudovala pražskou konzervatoř, obor hudebně – dramatický.
  • Už během studia začala účinkovat v divadle Semafor.
  • V televizi hrála v řadě filmů, seriálů a pohádek.
  • Na přelomu 70. a 80. let se začala prosazovat i jako zpěvačka.
  • Koncem 90. let začala vydávat časopis Dáda a založila také Baby studio.
  • V současnosti hraje autorská představení pro děti po celé republice.
  • Účinkuje v titulní roli muzikálu Sněhová královna v divadle Hybernia a chystá nový muzikál Alenka v říši divů.
  • Se saxofonistou Felixem Slováčkem má syna Felixe (36) a dceru Annu (24).



současná role Ledové královny

Text: Saša Stušková
poskytnuté fotografie: Jiří Antalovský, Jana Pertáková, archiv Dagmar Patrasové

Zaslat dotaz do poradny